Historie LZS v ČR a SR

Historie letecké záchranné služby (LZS, HEMS) a letecké pátrací a záchranné služby (SAR) v Československu zasahuje až do roku 1956, kdy byla u nás poprvé uskutečněna přeprava raněného z Terezína do Ústřední Vojenské nemocnice v Praze–Střešovicích vrtulníkem Mi-4 (27.8.1956). Další doložená zmínka o nasazení vrtulníku ke zdravotnickým účelům je ze dne 14.2.1960. Pilot Svatopluk Spousta přepravil tehdy ve vrtulníku Mi-4 dva zraněné horníky z Ostravské nemocnice Na Fifejdách do Mošnova. Rozkaz k letu tehdy vydal velitel 8.stíhacího pluku v domnění, že vrtulník dokáže vše. Pilotovi řekl: „Leť a když nebudeš vidět, tak zastav, nebo to nějak oblítni.“ Let probíhal v noci a bez vidu země. Šťastný konec letu svědčí o pilotových kvalitách. Zde je v souvislosti s vrtulníkem Mi-1 vhodné podotknout, že armáda zkoušela i sanitní verzi tohoto typu, ale pro příliš velkou vnitřní hlučnost nebyla používána.
Po pětileté odmlce přišly vrtulníky, jakožto záchranné prostředky, opět ke slovu při povodních v červnu 1965 (první pátrací lety ve Vysokých Tatrách však byly provedeny již na podzim roku 1962 vrtulníkem Mi-4). Nad zatopenými oblastmi se navigovalo pomocí stopek a kompasu. Poškozeny tehdy byly tři stroje. První vysokohorská záchranná akce s přistáním vrtulníku v horském terénu se odehrála 23.9.1965, kdy byla Jugoslávská horolezkyně zachráněna v oblasti Doliny Zlomísk. Akci provedl policejní vrtulník Mi-4 s registrací OK – BYN ,který byl ve spolupráci s THS využíván k vykonávání pátracích letů po nezvěstných. Za řízením stroje seděli piloti mjr.F.Červíček a kpt.E.Flégl.
7.5.1969 havaroval nedaleko Zbojnické chaty ve Vysokých Tatrách armádní Mi-4 6545, jehož trosky lze nalézt ještě dnes. V roce 1972 byla obnovena spolupráce s policejním letectvem, které začalo provozovat vrtulník Mi-2. Roku 1973 uskutečnil kpt.M.Fabík v rámci zkoušek kolem 30 přistání v horském terénu (nejvýše v Lúčnom sedle, 2168 m nad mořem). V létě 1974 stroj Mi-2 LS FMV vypomáhal horské službě a zasahoval při vícerých těžkých záchranných akcích. V menší míře byl též využíván stroj Mi-2 Slov-airu. Rok 1975 znamenal přelom ve způsobu použití vrtulníku při záchraně v horách. Do té doby zabezpečoval pouze transport záchranářů a materiálu do údolí, přistál na vhodném místě a po vyproštění postiženého klasickým způsobem jej přepravil do nemocnice. 24.7.1975 uskutečnila posádka vrtulníku Mi-2 Slov-airu ( reg. značka OK – EIR) první transport zraněného přímo z horolezeckého terénu. Protože vrtulník nebyl vybavený palubním navijákem, zraněný byl přepraven v podvěsu na 8 metrů dlouhém laně z vrcholu Bielovodskej veže do Bielovodskej doliny, zde byl přeložen na palubu a převezen do nemocnice v Popradu. V průběhu celé letní sezóny 1976 byl vrtulník LS FMV na popradském letišti a uskutečnil 39 akcí v Tatrách, tj. plnou polovinu záchranných akcí horské služby za toto období.
Po smrti M.Fabíka (letecká nehoda u Bratislavy) se začal v horách více používat typ Mi-8. Tato etapa je poznačena tragickou nehodou při záchranné operaci 25.6.1979 v Mlynickej doline, kdy při havárii vrtulníku Mi-8 B-8021 zahynuli dva členové posádky a 4 pracovníci horské služby. Pátý podlehnul zraněním o týden později v nemocnici. S těžkými zraněními přežili druhý pilot a jeden záchranář HS.
Důležitým a zlomovým momentem byl 2. mezinárodní kongres záchranných služeb AIRMED 85 v Zurichu, kam zavítala i československá delegace. V roce 1985 rovněž vznikl tým specialistů z oblastí letectví, medicíny a horských služeb při Ministerstvu dopravy ČSSR (MD ČSSR), který připravil podklady a řídil a koordinoval zavádění LZS v ČSSR.
Zdravotnické letectví nebylo pouze doménou vrtulníků. Od roku 1965 do roku 1985 fungovala v rámci oddílu ČSA – aerotaxi letecká přeprava pacientů, kteří by byli dlouhým pozemním transportem ohroženi. Přeprava byla vykonávána letouny typu L 200 Morava. Již v roce 1965 bylo přepraveno 960 pacientů a nalátáno 2571000 obchodních kilometrů, což bylo vůbec nejvíce za dalších 20 let provozu. Největší pozornost však byla věnována, ve světě i u nás, rozvoji LZS sloužící přednostně k záchraně lidského života.
Návrh uspořádání LZS z roku 1987 pochází z „dílny“ Ing. Karla Kakose a Ing. Jiřího Šubrta CSc.. Ti navrhovali vybudovat a uvést do provozu asi 12 středisek LZS po celé ČSSR a každé vybavit jedním vrtulníkem. Na projektu se měli podílet i stávající provozovatelé vrtulníků v republice. Preferována měla být obsluha dálnic a hlavních silničních tahů, městských aglomerací a horských oblastí s vysokým pohybem turistů. Tento návrh měl samozřejmě i svá opodstatnění. Podívejme se tedy na ně.
Výskyt nehod se smrtelnými následky se zvyšoval. Ročně bylo registrováno asi 12000 nehod, z nichž bylo cca 10% smrtelných. Počet postižených v kritickém stavu, vyžadujících okamžitou pomoc byl podle reálných odhadů asi 70 – 80 tisíc ročně.
Rostl rovněž
počet nehod a úrazů v horském a vysokohorském terénu. (Podle
statistik tehdy navštívilo Vysoké Tatry asi 10000000 turistů.)[3]
Z výše uvedeného je zřejmé, že návrh na zřízení stálých středisek LZS byl oprávněný. Bylo však nutné nejprve zahájit zkušební provoz LZS v některé z hlavních oblastí a vyřešit otázku vhodného typu vrtulníku. Volba padnula, jak jinak pochopitelně, na Prahu a středočeský kraj. Jakožto nejvhodnější vrtulník se jevil Mi-2. V období od 1.4.1987 do 30.5.1987 vykonával tuto činnost vrtulník ze stavu Letecké služby Federálního Ministerstva Vnitra (LS FMV) a od 15.7.1987 do 30.9.1987 pak byla služba vykonávána vrtulníkem Slov-airu. Vrtulníky sloužily a dodnes slouží v této oblasti s volacím znakem KRYŠTOF 1[1]. V období od 1.7.1987 do 30.9.1987 probíhal zkušební provoz střediska Letecké záchranné služby v Banskej Bystrici s vrtulníkem Mi-8. Volací znak byl KRYŠTOF 2.
Vrtulník Mi-8 s volacím znakem KRYŠTOF 3 operovaly v rámci LZS z Popradu, kde byl zahájen zkušební provoz 7.12.1987, jehož první etapa trvala do 22.12.1987 a druhá potom následovala ve dnech od 18.1.1988 do 29.2.1988. Vrtulník Mi-8 byl zvolen díky vyšší záloze výkonu ve vyšších nadmořských výškách, později byl, zejména z ekonomických důvodů, nahrazen typem Mi-2 (od května 1989). Tatranská horská služba (THS) souběžně usilovala o dovoz speciálního stroje pro záchranu v horách. S dopomocí Ministerstva lesního a vodního hospodářství SR a prostředků získaných veřejnou sbírkou se podařilo zakoupit dlouho žádaný stroj SA-316B Alouette III. Na popradském letišti přistál 30.10.1990. Koncem roku 1990 se uskutečnil výcvik obsluhy a 10.1. 1991 už vykonal tento vrtulník svoji první záchrannou akci ve Vysokých Tatrách. Provoz vrtulníku přechodně zajišťovala tehdejší Správa TANAPu, od 1.1 1993 pak byl pronajatý firmě Air Transport Europe s.r.o. (ATE).
Od 1.7.1988 se do systému LZS zapojily i vrtulníky Slov-airu v Brně operující s volacím znakem KRYŠTOF 4.
Dne 1.8.1989 zahájilo provoz i středisko v Ostravě – KRYŠTOF 5 a roku 1990 následoval Hradec Králové jako KRYŠTOF 6, se kterýmžto volacím znakem operovaly vrtulníky LS FMV. Dále od května 1990 držely na vrtulníkové základně v Prostějově armádní stroje Mi-17 od 51. vrp. hotovost pro sekundární lety.
Dne 17.7.1990 byl zahájen zkušební provoz LZS na letišti Planá u Mariánských Lázní. Vrtulníky Slov-airu operovaly jako KRYŠTOF 7. Od 1.9.1990 jsou v Plané dva Mi-8 (0818 a 1932) připraveny pro úkoly LZS.
Dalšími středisky, jež zahájily činnost byly Košice s volacím znakem KRYŠTOF 8, 1.10.1990 Olomouc s volacím znakem KRYŠTOF 9 a Nové Zámky s volacím znakem KRYŠTOF 10. Hned 15.10.1990 se zapojuje i Bratislava jako KRYŠTOF 11 a v roce 1991 byl zahájen provoz střediska LZS i v Jihlavě jako KRYŠTOF 12.
Od 1.5.1991 zahajují činnost jako KRYŠTOF 13 armádní stroje Mi-2 z letiště Planá u Českých Budějovic a zároveň přebírá od Slov-airu 1.ltpvz v Plzni-Líních středisko a volací znak KRYŠTOF 7.
1.7.1991 zahajuje činnost KRYŠTOF 14 v Žilině a KRYŠTOF 15 v Ústí nad Labem následovaný Trenčínským KRYŠTOFem 16, který je provozován společností Bel-AIR.
Roku 1992 vzniklo středisko LPZS (SAR) provozované armádou jako KRYŠTOF 17 v Havlíčkově Brodě a ještě téhož roku se do systému zapojil i KRYŠTOF 18 v Liberci. Jak je vidět, vzniklo o celých 50% více středisek, než předpokládali pánové Kakos a Šubrt.
Roku 1992 vstoupily na jeviště LZS soukromé společnosti ALFA-HELICOPTER a Bel-AIR s.r.o., které přebraly provoz na střediscích Ostrava, Jihlava, Ústí nad Labem, Bánská Bystrica, Bratislava, Nové Zámky (Bel-AIR), Brno a Olomouc (ALFA-HELICOPTER). Téhož roku přešel KRYŠTOF 7 do područí 11.vrp.
Významným počinem roku 1992 bylo založení Asociace Leteckých Záchranných služeb ČSFR – HEMS.
Podívejme se nyní na provoz jednotlivých středisek blíže.
V období od 1.4.1987 do 30.5.1987 se uskutečnil ve Středočeském kraji a v oblasti Praha Kryštof 1 zkušební provoz LZS zabezpečován vrtulníkem Mi-2 LS FMV. V druhé etapě, od 15.7. do 30.9.1987 vykonával tutéž službu vrtulník Slov-airu.
Od 1.7.1988 byla zahájena další etapa zkušebního provozu LZS.
Od 8.10.1990 se v Československu předváděl vrtulník BK 117.
8. 8. 1991 byl poprvé nasazen v LZS vrtulník BO-105CBS4, B-5292.
Vrtulník PZL Kania byl ověřován v LZS od 13.4.1992. Od 1. září 1992 do 1. srpna 1993 byl zkušebně provozován v LZS.
V období od 1.7.1987 do 30.9.1987 probíhal zkušební provoz střediska LZS v Banskej Bystrici s vrtulníkem Mi-8. Od 15.2.1988 byl v pohotovosti vrtulník Mi-2 Slov-airu. Stálý provoz byla zahájen 1. ledna 1989. Postupně se tu vystřídali vrtulníky provozované firmami Slov-air (Mi-2), Bel-AIR (Mi-2 a Bell 206 L), Záchranný systém Slovakia (Bell 407).
V
Popradu začalo středisko LZS zkušební provoz 8. prosince 1987 jako druhé na
Slovensku (Mi-8 poskytovány Slov-airem a LS FMV) a do stálé pohotovosti přešlo
15. května 1989 (Mi-2).
Provoz od 1. července 1988 s vrtulníky Mi-2 Slov-airu ve středisku v Brně - Černovicích Kryštof 4.
Od
roku 1992 se změnil provozovatel stanice LZS Brno. Stanici převzala firma
ALFA – HELICOPTER s.r.o.
Firma
převzala 27. května 1992 vrtulník Bell 206L-3, OK – WIR.
K
1. srpnu 1989 byl zahájen provoz v Ostravě Kryštof 5. Pilot
Zemek s vrtulníkem Mi-2.
V
roce 1990 sloužila Mi-2, OK-PIR Slov-airu.
Od
roku 1992 se změnil provozovatel stanice LZS. Slov-air byl vystřídán firmou
Bel-AIR, s.r.o.
Od
12 dubna 1992 sloužil vrtulník Bell 206L-3 LongRanger III, OK-WIO v Ostravě.
V roce 1990 byl zahájen provoz v Hradci Králové Kryštof 6 Úřadem FMV pro leteckou službu s vrtulníkem Mi-2.
8.8.1991 byl poprvé nasazen v LZS vrtulník BO 105CBS4, B-5292 LS Policie ČR.
Od 1. května 1991 1. ltvpz. v Líních pod velením pplk. Šaška převzala od Slov-airu středisko LZS Kryštof 7, která se do té doby nacházela v Plané u Mariánských lázních.
Vrtulníky Mi-2
0714 a 0718 byly na jaře 1991 po přestavbě interiérů v líňských leteckých
opravnách zbarveny žlutočerným nátěrem se znakem "Záchrana
214".Pro primární lety byli vybráni piloti pplk. Ing. Pavel Špilka, pplk. Milan Adamík, kpt. Ing. Petr Kontura, mjr.
Ing. Jan Nožina, kpt. Ing. Pavel Cerovský, npor. Ing. Libor Hataš.Činnost
Mi-2 doplňovaly příležitostné lety vrtulníku Mi-17 ze sestavy 11. vrp.
Později se tým LZS rozrostl o skupinu záchranářů-členů požárního
sboru a. s. Škoda Plzeň, tak i o možnost operovat po celých 24 hodin denně.
1. září 1991 nastupuje do funkce velitele letky pplk. Hornák Ján.
1.ltvpz byla zrušena k 31.10.1992. Část vrtulníků odletěla se svým posledním velitelem Hornákem do Piešťan a část (VLZS) byla začleněna do 3. smíšené letky 11. vrp.
Havárie:
Roku 1991
vrtulník Mi-2 0714 s posádkou ve složení Nožina, MUDr.Dvořák a Kynclová
tvrdě přistál u Přeštic, následkem čehož byla zaražená noha příďového
podvozku.
Svoji činnost začalo středisko 1. srpna 1990. Je provozováno v rámci Záchranné služby Košice, která působí jako samostatný právní subjekt (spolu s ZS Bratislava jediné dvě státní pozemní záchranné služby, které nejsou součástí nemocnice). Základna je při fakultní nemocnici s poliklinikou, která se nachází v centru města.
Středisko LZS v Olomouci Kryštof 9 bylo otevřeno 1. října 1990. Vrtulníky Mi-2 Slov-airu.
Od
roku 1992 se změnil provozovatel stanice LZS Olomouc. Stanici převzala firma
ALFA - HELICOPTER, spol. s r. o..
Do
služby byly časem nasazeny místo Mi-2 vrtulníky Bell 206L-3, L-4.
Havárie:
8.3.1992
vrtulník Mi-2, SP – SDB, s posádkou Krestýn a MUDr.Brázdil. Došlo ke
kolizi vyrovnávacího rotoru se sanitkou při otáčení na heliportu.
Provoz byl zahájen 15.10.1990 a zajišťován byl společností Slov-air, později Bel-Airem. Vrtulníky byly typu Mi-2, později Bell 206 Long Ranger.
V roce 1991 byl zahájen provoz ve středisku LZS v Jihlavě s vrtulníky Mi-2.
Od roku 1992 se změnil provozovatel stanice LZS Jihlava. Slov-air byl vystřídán firmou Bel-AIR, s.r.o..
Od 1. 5. 1991 vrtulníky z jednotky 31. smltvpz Bechyni sloužily ve středisku LZS na letišti Planá.
Od roku 1991 Slov-air provozoval středisko LZS v Ústí
nad Labem Kryštof 15.
Od roku 1992 se změnil provozovatel. Stanici převzala firma Bel-AIR, s.r.o.
Provoz zajišťován Slov-airem, později společností Bel-AIR. Roku 1995 středisko zaniklo v rámci úsporných opatření.
KRYŠTOF
17 – Havlíčkův Brod
V roce 1992 vzniklo v Havlíčkově Brodě středisko LPZS Kryštof 17 s dvěma Mi-2. K 31. prosinci 1992 byla 52. letka velení a průzkumu zrušena. Osm Mi-2 přesídlilo do Prostějova. Zůstalo tam středisko LPZS Kryštof 17 s dvěma Mi-2, jako součást 3. letky 51. vrp.
V roce 1992 byl zahájen provoz ve středisku LZS v Liberci Kryštof 18 firmou Bel-AIR s.r.o..
[1] Volací znak Kryštof není požíván od začátku. Nejprve byla používána registrační značka vrtulníku, potom byl stanoven volací znak „Záchrana“ s trojčíselným označením, např. Košice měli volací znak Záchrana 534, až potom následoval „Kryštof“.
K 1.1.1993, kdy došlo k rozdělení Československa na dva samostatné státy, bylo nutno se vypořádat také s rozdělením LZS na dva celky, Český a Slovenský. Proto došlo k převzetí středisek provozovaných slovenským Bel-AIRem českými provozovateli ALFA – HELICOPTER s.r.o. a DELTA SYSTEM-AIR s.r.o.. Olomoucká ALFA – HELICOPTER převzala středisko v Jihlavě, zatím co DSA převzala střediska Ústí nad Labem, Liberec a Ostrava.
Do služby u ALFA – HELICOPTER byly zařazeny vrtulníky Bell 206L-3 (27. května 1992), Bell 206L-4 (1994), Bell 206LT (21. března 1996) a konečně na konci roku 2001 Bell 427, které nahradily zastarávající Mi-2.
DSA rovněž jako náhradu za Mi-2 zařadila do služby stroje Eurocopter AS 355 F2 s registry OK – AIA a OK – AIB v únoru 1996, dále OK – MIA od listopadu 1998.
Nepředbíhejme však.
Kryštof 17 (Havlíčkův Brod) byl od 2. do 4. týdne roku 1993 mimo provoz.
V květnu 1993 přebírá 11. vrp v Líních středisko LZS v Plané - Českých Budějovicích, do té doby provozované 31. smltbvpz Bechyně.
10. srpna 1993 byl do aktivní služby zařazen vrtulník Bell 412HP LS PČR.
Nedořešená legislativa propojující funkci LZS, její pravomoci a možnosti ve vztahu k civilnímu sektoru dovedla činnost vojenské LZS v průběhu roku 1993 do situace, která málem vyústila v její zrušení. Na přelomu roku 1993-94 došlo k zásadní změně v pojetí a filozofii LZS. Armádní LZS by měla zabezpečovat cvičení vojsk, v mírovém životě by pak měla plnit funkci humanitární.
Od 29.6.1994 do 29.7.1994 byl zkoušen zapůjčený BK 117 D - HIMV do středisek Líně, Hradec Králové a Praha.
Armádní Kryštof 7 v Líních - Plzeň se začlenila do struktury SAR a proto byly na podzim 1994 plzeňské dvě Mi-17 a jedna Mi-2 zbarveny červenobíle. Před koncem roku 1994 v souvislosti s odchodem 11. vrp z Líní do Přerova plzeňští piloti "bojovali" o to, kdo zůstane u vojenské LZS, jenom aby nemuseli do Přerova.
Armádní středisko LZS v Havlíčkově Brodě Kryštof 17 zaniklo v prosinci 1994 v souvislosti se zrušením 51. vrp.
Firma HELICOPTER, s.r.o. získala středisko LZS v Českých Budějovicích Kryštof 13 po armádě k 1. lednu 1995. Armáda však po dohodě provozovala středisko ještě několik dnů, než si nový provozovatel opatřil vrtulník. Středisko bylo přesunuto z Plané na Hosín.
Po tři měsíce v létě 1996 se létalo i v noci ve středisku LZS Brno. Z důvodů minimálního využití a nárůstu nákladů za další kompletní osádku byl provoz zrušen.
Ku 20. květnu 1996 se firma Delta System – Air s.r.o. přetransformovala na akciovou společnost.
Středisko vojenské LZS Kryštof 7 v Líních se rozrostlo do "výkladní skříně armády". Po rozhodnutí ministrů na začátku roku 1997 o převzetí střediska civilním provozovatelem, se v médiích rozhořela kampaň za zakonzervování staré struktury. Armáda, kromě SAR, odešla k 6. zDL do Kbel. Do Líní přišly první W-3A Sokol pro SAR.
V Plzni výběrové řízení na provozování střediska LZS po armádě vyhrála 24.3.1997 firma AEROCENTRUM spol. s r.o. Provoz byl zahájen k 17.4. s pronajatým německým vrtulníkem Bell 222UT. Služba však byla téměř nefunkční. Později bylo rozhodnuto uspořádat nové výběrové řízení.
Povodně v červenci 1997.
Činnost vojenských vrtulníků v červenci 1997 při povodních je popsána v ATM 12/97, L+K 3/98. Pěkné jsou historky osádek o tom, jak přelétávaly téměř utopené vrtulníky ze zatopeného letiště Přerov na letiště Neředín. V nepříznivém počasí (silný nárazový vítr a nízká spodní základna mraků) se létalo až s 50 metrovými lany v podvěsu při zachraňování lidí ze střech jejich domů. Používaly se různé frekvence, létalo více provozovatelů a koordinace téměř nebyla žádná. Dodnes se posádky diví, že se tam nikdo s nikým nesrazil. Podle přímých účastníků záchranných akcí se provoz vyznačoval úspěšnými improvizacemi, ale jenom do té doby, než začal pracovat vytopený krizový štáb. Po integrovaném záchranném systému IZS nebylo ani vidu ani slechu.. Zajímavé je, že W-3A nebyly použity s elektrickými navijáky. Přesto se vrtulníky W-3A osvědčily.
Vrtulníky LS Policie létaly nejkoordinovaněji, ale o to méně medializovány.
Dva vrtulníky Mi-8 firem AEROCENTRUM a LOS létaly na severní Moravě. Piloti Rákos, Kačerovský, Šulík, Mick.
O činnosti společnosti HELICOPTER s.r.o. se dozvíte více zde.
Medailí "Za statečnost" byl vyznamenán pilot W-3A pplk. Ing. Pavel Špilka.
Od 20.12.1997 středisko Kryštof 7 LZS Plzeň provozuje LS Policie ČR. Na stanovišti Letecké záchranné služby v Praze je od 1. ledna 1998 zaveden nepřetržitý pohotovostní provoz. Tomuto 24 hodinovému nasazení předcházelo v roce 1997 zkušební období, ve kterém se na tento provoz připravovali jak pracovníci Územního střediska záchranné služby v Praze, tak i pracovníci LS Policie ČR. Noční provoz je zajišťován pro celé území České republiky, i když je převážně využíván pro transport pacientů na území Čech.
K 1. prosinci 1998 se přesunula 3.vrtulníková letka od 6. zDL ze Kbel zpátky do Líní. Zde vznikl VÚ 6309 letka letecké pátrací a záchranné služby s vrtulníky W-3A.
4. ledna 1999: Ministerstvo zdravotnictví se bude snažit o vypovězení smluv s nestátními provozovateli LZS (Helicopter, Alfa - Helicopter a Delta System-Air) a o převod středisek LZS pod armádu. Vyjádření ministerstva zdravotnictví.
Zahájen noční provoz (sekundární lety) LZS v Olomouci.
Od roku 1999 je pravidelně pořádán na letišti v Hradci Králové Air Ambulance Show- veletrh integrovaného záchranného systému a prezentace záchranářské techniky.
Pro provoz LZS platí od 1. 8. 1999 nový provozní předpis Obchodní letecká přeprava-vrtulníky JAR OPS 3.
Třístranné mezinárodní cvičení Letecké záchranné a pátrací služby (SAR) Triosa 99 proběhlo od 13. do 17. září 1999 na území Česka, Polska a Německa. Cílem cvičení bylo procvičit součinnost jednotlivých národních záchranných koordinačních středisek (RCC) Leteckých pátracích a záchranných služeb a zároveň prakticky prověřit schopnost osádek hotovostních záchranných týmů uskutečnit ostré zásahy v neznámém terénu a to v podmínkách nadnárodní spolupráce.
Velmi důležitým počinem v historii české LZS bezesporu bylo založení Asociace nestátních provozovatelů vrtulníků letecké záchranné služby (HEMS Helicopter Emergency Medical Service),které zahájilo činnost v listopadu 2000 a kde se spojila DSA a ALFA – HELICOPTER v boji o nestátní poskytovatele LZS. HEMS rovněž každoročně pořádá akci s názvem Pomozme si pomáhat. Akce je zaměřena na představení základních technik při poskytování první pomoci a komunikaci s dispečinkem studentům středních škol.
Na Ministerstvu zdravotnictví se tvořila zadávací dokumentace pro výběrové řízení na leteckého provozovatele stanovišť letecké záchranné služby v rámci meziresortní komise.
K problematice plnění úkolů vyplývajících pro Ministerstvo vnitra z usnesení vlády č.672/1999 k "Organizačnímu a materiálnímu zabezpečení leteckých činností v Integrovaném záchranném systému" se konstatovalo, že ani pro rok 2001 nebyly v rozpočtu Ministerstva vnitra prostředky umožňující zahájit realizaci výše uvedeného usnesení vlády. Další postup realizace projektu je reálný až v dalším rozpočtovém období, tedy v roce 2002. Tímto se projekt dostal prakticky již do tříletého skluzu.
Koncem roku se uskutečnila jednání příslušných náměstků ministrů v této věci a opakovaně zahájila činnost meziresortní odborná skupina na zpracování nového harmonogramu realizace projektu zabezpečení leteckých činností v Integrovaném záchranném systému. Dodávky prvních nových vrtulníků pro Ministerstvo vnitra a jejich uvedeni do provozu je reálné až v roce 2004. V nadcházejícím období dojde k postupnému zřizování letecké základny Ministerstva vnitra v Brně, kde bude zajištěn obdobně jako na hlavní základně v Praze plný 24 hodinový pohotovostní provoz. Od roku 2005 je při této základně předpokládáno zajištění i provozu nového vrtulníku Ministerstva vnitra na stanovišti Letecké záchranné služby v Brně.
3. listopadu 2000 byl otevřen nový heliport LZS v Hradci Králové za 32 200 000 Kč.
V únoru 2001 začala břeclavská nemocnice využívat nové přistávací plochy pro vrtulníky, jejíž stavba začala v říjnu a stála téměř čtyři miliony korun.
V prosinci 2001 Ministerstvo zdravotnictví prodloužilo smlouvy s nestátními provozovateli LZS. Noční provoz v Olomouci byl ale zrušen. Ministerstvo zdravotnictví prodloužilo v lednu smlouvy s nestátními provozovateli LZS ohledně nočního provozu.
Přílet nového Bellu 427 do Olomouce 26. června 2002.
Povodně v srpnu 2002
8. srpna 2002 v ranních hodinách vyslala LS Policie na výzvu generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR vrtulník k monitorování či evakuaci osob při první vlně povodní v jižních Čechách. Od počátku povodní byly v plné pohotovosti přímo na pražské základně Letecké služby též skupiny leteckých záchranářů Hasičského záchranného sboru pro jednotlivé vrtulníky.
K plnému nasazení veškeré provozuschopné techniky LS Policie pak došlo při druhé vlně povodní od pondělí 12. srpna. Průběžně bylo v denních i nočních hodinách koordinováno nasazení všech vrtulníků v závislosti na pohybu povodňové vlny.
Z důvodu zhoršující se situace na tocích v jižních a západních Čechách v pondělí 12. srpna se do akce zapojují též vrtulníky Mi-17 a Mi-24 z přerovského letiště. Z letiště Praha-Kbely do jižních Čech odlétají kbelské vrtulníky Mi-17 a W-3A Sokol. Pět vrtulníků české armády se tak od rána 12. srpna podílelo na evakuaci lidí z povodní postižených oblastí jižních Čech.
Ze zátopových oblastí na jihu ČR Letka letecké pátrací a záchranné služby z Líně evakuovala 63 osob v ohrožení života, přičemž v 17 případech se jednalo o záchrannou operaci v noci.
Od rána 15. srpna byly záchranné vrtulníky posíleny o dvě přerovské Mi-24.
Od 8. do 29. srpna 2002 provedly policejní vrtulníky v souvislosti s povodněmi celkem 444 letů s úhrnným náletem 179:42 letových hodin. Z nepřístupných míst evakuovaly vrtulníky pomocí palubních jeřábů celkem 102 bezprostředně ohrožené osoby, 8 osob bylo evakuováno v nočních hodinách
Vojenské vrtulníky přepravily do bezpečí z oblastí, které byly nejvíce ohroženy povodněmi, celkem 1618 lidí. Armádní letci rovněž pomáhali při monitorování povodňové situace a přepravě materiálu. Při 835 letech strávily vrtulníky ve vzduchu celkem 423 letových hodin. Do protipovodňových operací armáda nasadila 20 vrtulníků typu Mi-17, W-3A Sokol a Mi-24. Vrtulníky přepravily 40 tun materiálu, například elektrické centrály a nejnutnější humanitární pomoc. Monitorovacích letů se zúčastnilo 425 lidí.
Členové předsednictva Svazu letců rozhodli hned začátkem září vyznamenat celé osádky, které se nejvíce zasloužily, medailemi Svazu letců ČR Za zásluhy. Jsou to osádky vedené pplk. Ing. Karlem Kouřilem (33. zVrL), mjr. Ing. Zdeňkem Zicháčkem (6. zDL) a osádky pplk. Ing. Jiřího Jogla a pplk. Ing. Pavla Špilky (z LtLSPZ).
Vláda učinila další krok směřující k nákupu osmi vrtulníků pro integrovaný záchranný systém za předpokládanou cenu zhruba jedné miliardy korun. Ve středu 2.10.2002 schválila komisi, jež bude posuzovat nabídky firem, které se budou o dodání vrtulníků ucházet ve veřejné obchodní soutěži. Vrtulníky v odhadované ceně do 150 miliónů za jeden by měly sloužit převážně policii a hasičům. Nakupovat se budou v průběhu sedmi let. "Jde o dotvoření integrovaného záchranného systému v letecké oblasti," řekl ČTK ředitel policejní letecké služby Vladimír Panenka.
Ve čtvrtek 16. ledna představila společnost Delta System-Air na letišti v Hradci Králové nový přírůstek svého letadlového parku, vrtulník Eurocopter EC 135T1 (CDS) s českým registrem OK - DSA. Dvoumotorový vrtulník již nyní vyhovuje podmínkám provozu vrtulníků určených pro úkoly Letecké záchranné služby, které v ČR vstoupí v platnost k 1. lednu 2005. Stroj je od 3. února zařazen do pravidelné služby u územního střediska LZS Ostrava. Kabina v záchranné a zdravotní verzi pojme 1-2 piloty, lékaře, záchranáře a ležícího pacienta.
Záchranáři před koncem roku 2003 obdrželi první nový vrtulník podle harmonogramu nákupu celkem osmi lehkých vrtulníků, které mají být zakoupeny postupně do roku 2008. Jedná se o typ Eurocopter EC 135. Vybrán byl již dodavatel, jehož jméno nechce ministr vnitra Stanislav Gross zatím z obchodních důvodů zveřejnit (2. polovina roku 2003). "Do roku 2008 by díky novým strojům měla být splněna maximální lhůta zásahu 30 minut od oznámení nehody, čímž bychom se srovnali se zeměmi EU," řekl ČTK Petr Vorlíček z ministerstva vnitra. Dnes (2003) podle něj například musí do Českých Budějovic letět vrtulník z Prahy a cesta mu trvá 45 minut. Během několika let by však měli hasiči a policie v každém regionu disponovat pohotovostním vrtulníkem lehké kategorie, stejně jako je tomu u letecké záchranné služby. Policejní vrtulníky se podílejí na provozu letecké záchranné služby, využívají se pro transplantační program a pro přepravu pacientů ze zahraničí. Plní záchranné a přepravní úkoly při velkých požárech, záplavách a jiných katastrofách. Potřeba lehkých vrtulníků se řeší od roku 1995. Připraveným projektem se několikrát zabývala Bezpečnostní rada státu i vláda. Dříve vyhlášené výběrové řízení na osm vrtulníků ale ministr vnitra v roce 1999 kvůli nedostatku peněz zrušil. Obrázek 2.1. ukazuje situaci LZS v ČR ke konci roku 1999.
V porovnání se státy EU je situace značně rozdílná. V Evropě je obvykle LZS poskytována soukromými provozovateli vrtulníků. V Rakousku OAMTC převzal 7 středisek od ministerstva vnitra a jedno od armády a stal se provozovatelem celostátní sítě LZS. V Německu postupně klesá počet středisek provozovaných vrtulníky armády a ministerstva vnitra (Katastrophenschutz) v prospěch ADAC-Luftrettung a Deutsche Rettungsflugwacht. Pokud porovnáme rozlohu území, která je kryta jedním střediskem LZS, potom zjistíme, že v Rakousku je to cca 5990 km2 , v Německu 6611,5 km2, ve Švýcarsku 3176 km2, na Slovensku 8141 km2 a konečně v Česku 7886,6 km2. Ve všech výše zmíněných státech (s vyjímkou Česka a Slovenska) a navíc například také Anglie je pomoc postiženému poskytnuta do 15 minut od žádosti o pomoc. Slova pana Petra Vorlíčka, že s maximální 30-ti minutovou lhůtou zásahu se vyrovnáme zemím EU lze tedy brát se značnou rezervou. Stále ještě budeme o 100% pomalejší, než například rakouští záchranáři. Do roku 2008 je však daleko a mnohé se může změnit. Důkazem je vývoj legislativy, týkající se LZS.
V roce 1999 Vláda České Republiky svým usnesením č.672 + P ze dne 28. června souhlasila s organizačním a materiálním zabezpečením leteckých činností v Integrovaném záchranném systému a jeho etapovou realizací podle zásad a harmonogramu uvedených v příloze tohoto usnesení a schvaluje zřízení sítě leteckých středisek Integrovaného záchranného systému zabezpečovaných státním leteckým provozovatelem, postupný nákup vrtulníkové techniky a postupné doplnění systemizovaných pracovních míst rezortu Ministerstva vnitra. Zároveň ukládá:
1. ministru
zdravotnictví
a) zajišťovat provoz letecké záchranné
služby podle zásad a harmonogramu uvedených v bodě I tohoto usnesení,
b) prověřit stav dosavadního smluvního
zabezpečení provozu letecké záchranné služby s cílem dosáhnout finančních
úspor,
2. ministrům vnitra a obrany
zabezpečit letecké činnosti policejními a vojenskými letadly ve prospěch
složek Integrovaného záchranného systému podle zásad a harmonogramu
uvedených v bodě I tohoto usnesení,
3. ministru vnitra
realizovat doplnění parku vrtulníků Ministerstva vnitra a leteckého
personálu podle zásad a harmonogramu uvedených v bodě I tohoto usnesení,
4. ministru financí
zabezpečovat v jednotlivých letech převedení prostředků státního rozpočtu do
rozpočtových kapitol jednotlivých ministerstev v souladu se zásadou č. 9
přílohy tohoto usnesení,
5. ministru průmyslu a obchodu
zabezpečit v souladu s usnesením vlády
ze 17. června 1998 č. 421, o postupu při realizaci kompenzujících transakcí
(offsetových programů), projednání offsetových programů a uplatnění
offsetových závazků v kupních smlouvách na dodávky podle bodu III/3 tohoto
usnesení.
Je vhodné přiblížit alespoň některé z výše zmiňovaných zásad.
Podle zásady č.2 poskytuje LZS především Ministerstvo vnitra (MV)a ve vymezeném rozsahu také Ministerstvo obrany (MO). Pouze pokud jejich síly a prostředky nedostačují, má být najat soukromý poskytovatel.
Důležitá je zásada č.3, podle které se budou i státní letadla řídit civilními pravidly a předpisy, tedy i předpisem JAR OPS 3. Tento předpis mimo jiné požaduje, aby byly stroje používané pro LZS certifikované v kategorii A a schopné provozu v 1. výkonové třídě, provozovatel byl držitelem AOC a piloti měli potřebný nálet hodin. Armádní Sokoly nejsou však v kategorii A certifikovány a ani jedna ze státních organizací není držitelem AOC.
Podle čtvrté zásady Ministerstvo vnitra zajišťuje stálou 24 hodinovou pohotovost pro celé území ČR ze základen v Praze a Brně.
Harmonogram byl vypracován na sedm let dopředu, tedy do roku 2006. V roce 2006 mělo být dosaženo stavu, kdy MV bude zabezpečovat provoz vrtulníků ze základen v Praze, Hradci Králové, Brně, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a Ostravě, zatímco MO mělo zabezpečovat poskytování LZS ze základny v Plzni a pro spádová území Integrovaného záchranného systému (IZS) v Jihlavě a Olomouci. Ministerstvo Zdravotnictví potom mělo zabezpečovat smluvně se soukromými provozovateli LZS v Liberci, vyhodnotit situaci a navrhnout postup do dalších let.
Brzy však bylo jasné, že v rozpočtu MV nebude možné nalézt dostatečné finanční prostředky pro nákup potřebného množství vrtulníkové techniky v daném časovém horizontu.
Již 10. srpna 2001 bylo vydáno usnesení Vlády České Vlády č. 1029+2P k současnému stavu plnění úkolů z usnesení vlády z 28. června 1999 č. 672, k organizačnímu a materiálnímu zajištění leteckých činností v Integrovaném záchranném systému, které mění usnesení č. 672.
V usnesení vláda bere na vědomí stav rozvoje leteckých činností v IZS a vydává nový harmonogram. Podle tohoto harmonogramu, vypracovaného opět na sedm let dopředu, tedy do roku 2008 by měl probíhat rozvoj leteckých činností v IZS takto:
Ministerstvo vnitra by mělo držet 24 hodinovou pohotovost v Praze, Hradci Králové a podle svých možností zahájit provoz činností vrtulníku Bell 412 z Brna od roku 2001. Dále zajistí z rozpočtu na rok 2003 finanční prostředky na nákup nového lehkého vrtulníku 1. výkonové třídy pro své potřeby s přihlédnutím k plnění úkolů v IZS. Dále zahájí práce na vyhlášení veřejné zakázky a následně vybere vhodné vrtulníky (celkem 8) pro MV a LZS, které budou dodány postupně v letech 2003-2008 a pro něž zajistí finanční prostředky z rozpočtu dle harmonogramu. Od roku 2004 bude držet trvalou pohotovost vrtulníku pro potřeby policie a IZS na stanovišti v Brně a zavede do provozu druhý vrtulník lehké kategorie v Hradci Králové.
Ministerstvo obrany bude zabezpečovat nepřetržitý provoz LZS v Plzni.
Ministerstvo zdravotnictví obchodní smlouvou se soukromými provozovateli bude zajišťovat provoz ze základen LZS v Brně, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Ostravě, Jihlavě, Olomouci a Liberci. Zároveň má MZ vyhlásit zadání veřejné zakázky na provoz vrtulníkové techniky na stanovišti LZS v Brně s omezením na dobu od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2003 bez modernizace vrtulníku a na stanovištích LZS v Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Ostravě, Jihlavě, Olomouci a Liberci od 1. 1. 2002. Dále až do roku 2008 bude zabezpečovat obchodní smlouvou financování LZS v Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Ostravě, Jihlavě, Olomouci a Liberci. Navíc v roce 2004 bude stejným způsobem zajištěna činnost LZS v Brně.
Armáda ČR tedy provozuje dnes LZS na středisku Plzeň-Líně. Policie provozuje LZS na střediscích Praha a Hradec Králové. Ostatní stanoviště jsou obsluhována společnostmi DSA a ALFA – HELICOPTER.
Rozmístění středisek LZS v ČR
|
Středisko |
Sídlo |
Provozovatel vrtulníku |
|
Kryštof 1 |
Praha |
Policie ČR |
|
Kryštof 4 |
Brno |
Policie ČR |
|
Kryštof 5 |
Ostrava |
DSA |
|
Kryštof 6 |
Hradec Králové |
Policie ČR |
|
Kryštof 7 |
Plzeň |
Armáda ČR |
|
Kryštof 9 |
Olomouc |
Alfa-Helicopter |
|
Kryštof 12 |
Jihlava |
Alfa-Helicopter |
|
Kryštof 13 |
České Budějovice-Hosín |
Alfa-Helicopter |
|
Kryštof 15 |
Ústí nad Labem |
DSA |
|
Kryštof 17 |
Havlíčkův Brod |
Zrušeno 1994 |
|
Kryštof 18 |
Liberec |
DSA |
Podívejme se nyní na historii základen LZS po 1.1.1993.
Do 1. srpna 1993 byl zkušebně provozován vrtulník PZL Kania v rámci LZS.
Od 10. srpna slouží první vrtulník Bell 412HP.
Od 29.6.1994 do 29.7.1994 byl zkušebně používán vrtulník BK 117C-1, D – HIMV zapůjčený z Německa na střediscích Praha, Plzeň – Líně a Hradec Králové.
Roku 1997 probíhá krátce zkušební noční provoz.
Od 1. ledna 1998 je zaveden noční provoz trvale.
K 1. lednu 1993 přebírá společnost ALFA – HELICOPTER s.r.o. provoz na středisku v Brně Černovicích od Slov-airu.
Od 21. března 1996 je používán stroj Bell 206LT-dvoumotorová verze Bell 206, odpovídající požadavkům předpisu JAR OPS 3.
V létě roku 1996 se po tři měsíce létalo i v noci. Nízké využití a vysoké náklady na další kompletní posádku byly důvody pro zrušení nočního provozu.
Ke dni 28. prosince 2003 přebírá LZS v Brně společnost DSA a.s. a nasazuje vrtulník AS 355 F2, OK - AIA, zpočátku s vypůjčenou posádkou.
Od 1.1.2005 stanici přebrala LS PČR. Stanice jí byla přidělena, aniž by bylo vypsáno jakékoliv výběrové řízení na provozování vrtulníku pro potřeby LZS na stanici v Brně. Stát tak opět jednou udělal ze svých občanů hlupáky.
K 1. lednu 1993 přebírá středisko Ostrava společnost DSA s.r.o. (nyní již a.s.) a nasazuje stroj AS 355F-2.
16. května 1998 praskla stroji AS 355F-2, OK – AIB spojka motoru a při nouzovém přistání se stroj převrátil.
16. ledna 2003 byl představen stroj EC 135T1, který od 3. února slouží na stanovišti v Ostravě. Stroj AS 355F-2 je dále využíván jako záložní.
Od poloviny ledna 2005 (14.1.2005) je nasazen zbrusu nový stroj EC 135 T2 (CPDS), OK - DSD.
3. listopadu 2000 byl otevřen nový heliport u Fakultní nemocnice za 32 200 000 Kč. LS PČR zde provozuje primárně vrtulník EC 135 T2.
Od roku 1994 jsou stroje ze základny v Líních začleněny do mezinárodní pátrací a záchranné služby jako jediné v republice. Stroje Mi-2 dostaly nátěr červenou barvou.
Na konci roku 1994 se 11.vrlp přestěhoval do Přerova. V Plzni zůstalo středisko letecké požární a záchranné služby. Líňská LZS byla rozdělena na dvě samostatné jednotky-Letecké středisko záchranné služby (piloti, mechanici a stroje) a Středisko LZS(lékaři, sestry).
K 17. dubnu 1997 bylo středisko LZS v Plzni – Líních převzato soukromým provozovatelem, který používal stroj Bell 222UT, D – HTEN pronajatý formou mokrého leasingu (Wet Lease).
8. května 1997 byl stroj D – HTEN nahrazen strojem s registrem D – HCAN stejného typu, který byl později nahrazen strojem Mi-2 s registrem OK – MIP.
20.července 1997 byl stroj Mi-2 nahrazen Mi-8, OK – XYB.
Na podzim se stanice přesunuje z Líní do Kotěrova a Mi-2, OK – MIP se vrací do služby.
Pro přetrvávající potíže a nejasnosti kolem dřívějšího neprůhledného výběrového řízení přebírá od 20. prosince provoz KRYŠTOFa 7 LS Policie ČR.
1. května 1998 se vrací KRYŠTOF 7 armádě. U VLZS léta vrtulník W3A Sokol.
1. prosince 1998 se vrací 3.vrl. do Líní a je přejmenována na Letku letecké pátrací a záchranné služby VÚ 6309. Tři stroje W-3A byly opatřeny červenými kříži v bílém kruhu.
Od 1.1.2003 je letka přejmenována na Letku letecké pátrací a záchranné služby a leteckých zdravotnických odsunů MEDEVAC.
Ve středu 8. ledna byly na pomoc neopatrných bruslařům, pod nimiž se na přehradě Litice probořil led, poslány dva vrtulníky W-3A Sokol. Oba stroje vzlétly z plzeňského letiště ve 14.35 s lékařem a záchranáři na palubě. První patřící Letecké záchranné službě (LZS) a druhý ze stavu Letecké pátrací a záchranné služby (SAR) Vzdušných sil AČR. Po příletu na místo byla z vody vyproštěna dvojice silně podchlazených bruslařů. Těm byla na palubách vrtulníků poskytnuta první pomoc a byli přepraveni do Fakultní nemocnice v Plzni. Šest členů vojenské letecké záchranné služby z Plzně-Líní za tento zásah vyznamenal v polovině května 2003 velitel vzdušných sil Jan Vachek. Pět mužů a jedna žena převzali čestný odznak Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého, za výtečné plnění služebních povinností.
Roku 1994 byla stanice přesunuta na Tabulový vrch.
10.3.1995 pilot Remenec se strojem Bell 206L-3 tvrdě přistál v oranici poblíž Rataje u Olomouce po nechtěném vypnutí motoru při nácviku autorotace.
V roce 1996 přichází na stanici nový Bell 206LT.
V létě 1999 byl zahájen noční provoz zatím pouze pro sekundární (ambulantní lety). Provoz byl zrušen v roce 2001 po prodloužení smluv Ministerstvem zdravotnictví.
3. května 2001 došlo k nehodě stroje Bell 206LT, OK – YIR ve Valašském Meziříčí.
26. června 2002 přibyl nový vrtulník Bell 427 (od srpna OK – EMI) a byl okamžitě nasazen pro ambulantní let.
K 1. lednu 1993 stanici přebírá společnost ALFA – HELICOPTER a nasazuje v roce 1994 místo starého Mi-2 stroje Bell 206L-3, L-4.
29. října 2003 byl vrtulník Bell 206L-4 nahrazen strojem Bell 427.
Firma HELICOPTER s.r.o. převzala středisko k 1. lednu 1995 po armádě, která po dohodě ještě pár dní provozovala. Následně bylo středisko přesunuto na letiště Hosín.
2. ledna 1995 přiletěl Mi-2, OM – OIU od ATE. Později přibyly ještě 3 stroje Mi-2 z Ukrajiny a jeden Mi-2 z Polska.
Od června 1995 byl provozován stroj PZL Kania a od zimy další stroj téhož typu
S koncem roku 2003 firma HELICOPTER s.r.o. ukončila činnost a předala k 1. lednu 2004 stanici společnosti ALFA – HELICOPTER s.r.o. se strojem Bell 206LT4, OK - ZIU. Ten byl později nahrazen Bellem 427.
DSA s.r.o. převzala stanoviště po společnosti Bel-AIR k 1. lednu 1993. Provozovala stroj Mi-2, který byl později nahrazen strojem AS 355F-2.
5. září 1999 vrtulníku AS 355F-2, OK – AIA vysadil při vzletu motor a stroj nouzově přistál na hřišti u Mostu z výšky 30m.
V červnu 2003 byl na stanovišti nasazen vrtulník AS 355N, OK – DSN. V polovině ledna 2005 bylo "eNko" nahrazeno strojem EC 135 T2
, OK - DSB.
Od 2. do 4. týdne roku 1993 bylo středisko mimo provoz.
Nedořešená legislativa propojující funkci LZS, její pravomoci a možnosti ve vztahu k civilnímu sektoru dovedla činnost vojenské LZS v průběhu roku 1993 do situace, která málem kulminovala jejím zrušením. Na přelomu roku 1993-94 dochází k zásadní změně v pojetí a filozofii LZS. Armádní záchranka má zabezpečovat cvičení vojsk, v mírovém životě by pak měla plnit i funkci humanitární.
Středisko zaniklo v prosinci 1994 v souvislosti se zrušením 51. vrp.
DSA a.s. přebírá stanoviště od Bel-AIR s.r.o. k 1. lednu 1993.
Do služby nasazuje stroje AS 355F-2, které nahradily staré Mi-2.
11. září 1996 stroj AS 355F-2, OK – WIQ ve Dvoře Králové havaroval při vzletu z výšky asi 1,5m pro náhlé prudké vibrace a klopení.
1. září 2002 stroj AS 355F-2, OK – BIC nemohl vzlétnout pro poruchu motoru z místa zásahu.
V lednu 2005 byl nasazen vrtulník EC 135 T2, OK - DSC.
Současnou situace LZS na území ČR znázorňuje obrázek [1]:
Od roku 1987 urazila doposud LZS dlouhou cestu, během níž docházelo ku změnám nejen v kvalitě poskytovaných služeb, nýbrž i ke změnám politickým, legislativním a předpisovým. Největšími změnami jsou bezesporu rozdělení ČSFR, změny ve způsobu financování a vstup ČR do JAA.
Po rozpadu společné republiky došlo ke změnám některých provozovatelů LZS, roku 1989 byl pozměněn způsob financování služeb poskytovaných provozovateli LZS a roku 2001 se stala ČR členským státem JAA a tím se zavázala postupovat v otázkách civilního letectví podle předpisů JAR, jejichž dodržování je v členských státech kontrolováno. Na rozdíl od předpisů ICAO (annex 1 – 18 ), jejichž národní ekvivalenty L1 – L18 měly spíše povahu doporučení, jsou předpisy JAR implementovány přímo do zákona. Ačkoliv se Česko stalo členem JAA až roku 2001, byl předpis JAR OPS 3 přijat a uveden v platnost již 1.8.1999 jakožto výlučný předpis pro obchodní leteckou přepravu vrtulníky. ČR tak byla sedmým státem, který předpis přijal. Standardizační návštěva byla plánována na leden 2004 a již byla inspektory JAA provedena. Přechodné období, kdy mohly být pro LZS provozovány i stroje nesplňující požadavky JAR OPS 3, skončilo s koncem roku 2004.
Před přijetím předpisu JAR OPS 3 se LZS řídila především podle předpisů L2 Pravidla létání, L6/III Provoz letadel část III-vrtulníky, L17 Ochrana proti nezákonným činům v letectví a eventuelně i L12 Letecká služba pátrání a záchrany-SAR[2]. Od 1.7.1998 platí také JAR-145 Approved Maintenance Organisations a od 1.7.2001 navíc i předpis JAR FCL 2 Flight Crew Licensing (Helicopter) Amendment 1. ČR se přijetím těchto předpisů stává platným členem JAA.
[1] Ačkoliv má být LZS v Brně podle usnesení vlády ČR poskytována LS PČR, je kvůli nedostatku vrtulníkové techniky tato služba zajišťována, prozatím pro rok 2004, společností DSA a.s..
[2] SAR je poskytována státem a úkoly a pravomoci jsou rozděleny mezi ministerstva vnitra, obrany a zdravotnictví tzv. mezirezortní Domluvou. Přesto mohou být soukromé organizace poskytující LZS požádány o spolupráci. V takovém případě budou postupovat v souladu s předpisem L12.
Po rozdělení Československa na dva samostatné celky, zůstaly na Slovensku jakožto provozovatelé vrtulníků pro potřeby LZS pouze firmy ATE a Bel-AIR, který se roku 1996 rozpadnul a vznikly tak společnosti Renair a Flight Service s.r.o.. V letech 1997 – 1999 se do systému LZS zapojila i společnost Záchranný systém Slovakia, která provozovala vrtulník pro středisko v Banskej Bystrici a uskutečňovala ambulantní lety letounem L-410. V říjnu 1999 provoz v Banskej Bystrici přebírá firma Flight Service s.r.o.. Díky dlouhodobé platební neschopnosti tamní nemocnice byla donucena provoz přerušit. Proto je od 15. srpna 2000 vrtulník na tomto středisku provozován společností ATE. Společnost ATE je v současnosti největším provozovatelem vrtulníků pro LZS na Slovensku. Od roku 1991, kdy zahájila svou činnost, přebrala postupně 4 střediska LZS a na některých z nich se stala i poskytovatelem zdravotnické péče. Byla to střediska Poprad (1991), Košice (1992), Banská Bystrica, Bratislava (obě 1997). V současnost vykonává ATE leteckou záchrannou i zdravotnickou péči formou nestátního soukromého zdravotnického zařízení na základě povolení Ministerstva zdravotnictví SR. Společnost postupně modernizovala svůj vrtulníkový park. Roku 2003 byla započata nová vlna modernizace, když bylo přijato strategické rozhodnutí o nákupu vrtulníků Agusta A 109K2.
Středisko Žilina je obsluhováno vrtulníkem Mi-2 společnosti Regional Heli Service.
Došlo rovněž k několika změnám ve způsobu financování LZS. Zatímco v letech 1987 a 1988 bylo finanční krytí zabezpečováno z fondu zábran České a Slovenské státní pojišťovny, od roku 1989 až do roku 1992 je LZS financována federálním ministerstvem zdravotnictví, později, v letech 1993 a 1994 samozřejmě již ministerstvem zdravotnictví SR. Od roku 1995 doposavad je činnost LZS financována přímo zdravotními pojišťovnami v plném rozsahu. Přechodem na financování LZS pojišťovnami se však dosti zkomplikovala procedura schvalování letů, což s sebou nese jako následek výrazný pokles letů a letových hodin v rámci LZS. I v případě, že je let schválen, k platbě za přepravu a péči pojištěného dochází s několikaměsíčním zpožděním. Společnost ATE navíc nabízí i možnost stát se dárcem LZS. Dárce dostane členskou kartu a podobně jak tomu je ve Švýcarsku (viz. dále), jsou držiteli této karty poskytovány výhody. Bezplatný zásah vrtulníku, pokud pojišťovna nutnost zásahu neuznala, transport leteckou ambulanci a podobně.
V důsledku zavádění nových typů vrtulníků stoupali provozní náklady a po rozdělení ČSFR dochází k útlumu LZS na Slovensku. Avšak i navzdory složité ekonomické situaci a finančním problémům je na Slovensku v provozu pět středisek LZS.
Rozmístění středisek LZS na Slovensku (viz obr. 2.4. v příloze)
|
Středisko |
Sídlo |
Provozovatel střediska |
Provozovatel vrtulníku |
|
Krištof 02 |
Banská Bystrica |
ATE |
ATE |
|
Krištof 03 |
Poprad |
ATE |
ATE |
|
Krištof 08 |
Košice |
Záchranná služba Košice |
ATE |
|
Krištof 10 |
Nové Zámky |
mimo provoz |
zrušeno 1995 |
|
Krištof 11 |
Bratislava |
ATE |
ATE |
|
Krištof 14 |
Žilina |
Nemocnice Žilina |
ATE |
|
Krištof 16 |
Trenčín |
mimo provoz |
zrušeno 1995 |
V současnosti je provozováno jako nestátní zdravotnické zařízení firmou Air Transport Europe. K dispozici je vrtulník PZL Kania a jako záložní sloužil typ Mi-2. Dne 16.1.2004 vrtulník Mi-2 při přistávání při primárním zásahu v prostoru lyžařského střediska Donovaly zachytil vyrovnávacím rotorem o terén a vrtulník se převrátil na pravý bok. Lehce zraněn byl záchranář. Pilot a lékař, ani osoby na zemi zraněni nebyli. V průběhu roku 2004 bude na záchranné lety z Banskej Bystrice nasazen vrtulník Agusta A 109K2.
Základna střediska je u nemocnice na západním okraji města. Středisko zabezpečuje povodí řeky Hron, oblasti Veľkej Fatry, Nízkých Tater a jižní část Gemeru.
Po nasazení stroje A 109K2 se základna LZS přestěhovala na letiště Sliač, protože FN v Banskej Bystrici nebyla ochotna se dohodnout na stavbě hangáru.
V současnosti je středisko provozováno jako nestátní zdravotnické zařízení firmou Air Transport Europe a k dispozici je vrtulník Agusta A 109K2 (od června 2003, předtím byl používán AS 355N Ecureuil II, tento byl odprodán do Polska). Základna střediska se nachází na letišti Poprad - Tatry, které je situováno 2 km západně od města Poprad a 7 km od popradské nemocnice. Tímto střediskem je zabezpečovaná oblast Vysokých Tater, Západních Tater, východní část Nízkých Tater a Slovenský Ráj.
Svoji činnost zahájilo středisko 1. srpna 1990. Je provozováno v rámci Záchranné služby Košice, která působí jako samostatný právní subjekt (spolu s ZS Bratislava jediné dvě státní pozemní záchranné služby, které nejsou součástí nemocnice). Základna je u fakultní nemocnice s poliklinikou, která je situována v centru města. V pohotovosti je vrtulník Agusta A 109K2 (od srpna 2003), jehož provozovatelem je společnost Air Transport Europe a zabezpečuje oblast východoslovenského kraje.
Středisko LZS Bratislava je v současnosti provozováno jako nestátní zdravotnické zařízení firmou Air Transport Europe (od srpna 2001). K dispozici je vrtulník Mi-2 se základnou na letišti M. R. Štefánika, na jaře 2004 byl do služby nasazen vrtulník Agusta A 109K2. Středisko LZS Bratislava zabezpečuje oblast okolí Bratislavy, Záhoria a západoslovenské nížiny. Před srpnem 2001 byly vrtulníky Krištof 11 provozovány Slov-airem (Mi-2), Bel-AIRem (Bell 206 Long Ranger) a Air Transport Europe (Mi-2).
Středisko LZS Žilina je v provozu od 1. července 1991 a je provozováno v rámci záchranné služby Nemocnice s poliklinikou Žilina. V pohotovosti je vrtulník
Mi-2, společnosti Regional Heli Service s.r.o. Žilina byl nahrazen vrtulníkem provozovaným ATE. Základna střediska se nachází u nemocnice ve východní části města. Toto středisko zabezpečuje oblasti povodí řek Váh, Orava, Kysuca a Turiec s připojeným horstvem Malé Fatry, Strážovských vrchů a Oravské Magury.
V současnosti (září 2005) je stanice mimo provoz a probíhá výběrové řízení na provozovatele na této stanici.
Provoz ve středisku začal 15.10.1990 a byl a zabezpečován Slov-airem, později Bel-AIRem, vrtulníky Mi-2 a Bell 206LR. Na jaře roku 1995 bylo středisko v Nových Zámkoch v rámci úsporných opatření zrušeno. Ani snahy Záchranného systému Slovakia-Air o obnovu provozu v roce 1998 nebyli úspěšné.
Provoz na středisku byl zabezpečován Slov-airem, později Bel-AIRem, vrtulníky Mi-2. Na jaře roku 1995 bylo středisko v Trenčíně v rámci úsporných opatření zrušeno.
Situace po rozpadu společného státu byla na Slovensku podobná jako v ČR. Došlo k některým změnám provozovatelů, změnám ve financování LZS i zrušení některých stanovišť. LZS je nyní na Slovensku financována zdravotními pojišťovnami. I když není SR dosud plným členem JAA (2004) a není tedy povinna dodržovat JAR OPS 3, v rámci snahy o získání členství v JAA zavádí, mimo jiné, JAR OPS 3 ve znění Amendment 2. Přechodné období končí rovněž s koncem roku 2004. Od roku 2005 je SR platným plným členem JAA.