[1] Volací znak Kryštof není požíván od začátku. Nejprve byla používána registrační značka vrtulníku, potom byl stanoven volací znak „Záchrana“ s trojčíselným označením, např. Košice měli volací znak Záchrana 534, až potom následoval „Kryštof“.

LZS v Česku po roce 1993

K 1.1.1993, kdy došlo k rozdělení Československa na dva samostatné státy, bylo nutno se vypořádat také s rozdělením LZS na dva celky, Český a Slovenský. Proto došlo k převzetí středisek provozovaných slovenským Bel-AIRem českými provozovateli ALFA – HELICOPTER s.r.o. a DELTA SYSTEM-AIR  s.r.o.. Olomoucká ALFA – HELICOPTER převzala středisko v Jihlavě, zatím co DSA převzala střediska Ústí nad Labem, Liberec a Ostrava.

Do služby u ALFA – HELICOPTER byly zařazeny vrtulníky Bell 206L-3 (27. května 1992), Bell 206L-4 (1994), Bell 206LT (21. března 1996) a konečně na konci roku 2001 Bell 427, které nahradily zastarávající Mi-2.

DSA rovněž jako náhradu za Mi-2 zařadila do služby stroje Eurocopter AS 355 F2 s registry OK – AIA a OK – AIB v únoru 1996, dále OK – MIA od listopadu 1998.

Nepředbíhejme však.

Kryštof 17 (Havlíčkův Brod) byl od 2. do 4. týdne roku 1993 mimo provoz.

V květnu 1993 přebírá 11. vrp v Líních středisko LZS v Plané - Českých Budějovicích, do té doby provozované 31. smltbvpz Bechyně.

10. srpna 1993 byl do aktivní služby zařazen vrtulník Bell 412HP LS PČR.

Nedořešená legislativa propojující funkci LZS, její pravomoci a možnosti ve vztahu k civilnímu sektoru dovedla činnost vojenské LZS v průběhu roku 1993 do situace, která málem vyústila v  její zrušení. Na přelomu roku 1993-94 došlo k zásadní změně v pojetí a filozofii LZS. Armádní LZS by měla zabezpečovat cvičení vojsk, v mírovém životě by pak měla plnit funkci humanitární.

Od 29.6.1994 do 29.7.1994 byl zkoušen zapůjčený BK 117 D - HIMV do středisek Líně, Hradec Králové a Praha.

Armádní Kryštof 7 v Líních - Plzeň se začlenila do struktury SAR a proto byly na podzim 1994 plzeňské dvě Mi-17 a jedna Mi-2 zbarveny červenobíle. Před koncem roku 1994 v souvislosti s odchodem 11. vrp z Líní do Přerova plzeňští piloti "bojovali" o to, kdo zůstane u vojenské LZS, jenom aby nemuseli do Přerova.

Armádní středisko LZS v Havlíčkově Brodě Kryštof 17 zaniklo v prosinci 1994 v souvislosti se zrušením 51. vrp.

Firma HELICOPTER, s.r.o. získala středisko LZS v Českých Budějovicích Kryštof 13 po armádě k 1. lednu 1995. Armáda však po dohodě provozovala středisko ještě několik dnů, než si nový provozovatel opatřil vrtulník. Středisko bylo přesunuto z Plané na Hosín.

Po tři měsíce v létě 1996 se létalo i v noci ve středisku LZS Brno. Z důvodů minimálního využití a nárůstu nákladů za další kompletní osádku byl provoz zrušen.

Ku 20. květnu 1996 se firma Delta System – Air s.r.o. přetransformovala na akciovou společnost. 

Středisko vojenské LZS Kryštof 7 v Líních se rozrostlo do "výkladní skříně armády". Po rozhodnutí ministrů na začátku roku 1997 o převzetí střediska civilním provozovatelem, se v médiích rozhořela kampaň za zakonzervování staré struktury. Armáda, kromě SAR, odešla k 6. zDL do Kbel. Do Líní přišly první W-3A Sokol pro SAR.

V Plzni výběrové řízení na provozování střediska LZS po armádě vyhrála 24.3.1997 firma AEROCENTRUM spol. s r.o.  Provoz byl zahájen k 17.4. s pronajatým německým vrtulníkem Bell 222UT. Služba však byla téměř nefunkční. Později bylo rozhodnuto uspořádat nové výběrové řízení.

Povodně v červenci 1997.

Činnost vojenských vrtulníků v červenci 1997 při povodních je popsána v ATM 12/97, L+K 3/98. Pěkné jsou historky osádek o tom, jak přelétávaly téměř utopené vrtulníky ze zatopeného letiště Přerov na letiště Neředín. V nepříznivém počasí (silný nárazový vítr a nízká spodní základna mraků) se létalo až s 50 metrovými lany v podvěsu při zachraňování lidí ze střech jejich domů. Používaly se různé frekvence, létalo více provozovatelů a koordinace téměř nebyla žádná. Dodnes se posádky diví, že se tam nikdo s nikým nesrazil. Podle přímých účastníků záchranných akcí se provoz vyznačoval úspěšnými improvizacemi, ale jenom do té doby, než začal pracovat vytopený krizový štáb. Po integrovaném záchranném systému IZS nebylo ani vidu ani slechu.. Zajímavé je, že W-3A nebyly použity s elektrickými navijáky. Přesto se vrtulníky W-3A osvědčily.

Vrtulníky LS Policie létaly nejkoordinovaněji, ale o to méně medializovány.

Dva vrtulníky Mi-8 firem AEROCENTRUM a LOS létaly na severní Moravě. Piloti Rákos, Kačerovský, Šulík, Mick.

O činnosti společnosti HELICOPTER s.r.o. se dozvíte více zde.

Medailí "Za statečnost" byl vyznamenán pilot W-3A pplk. Ing. Pavel Špilka.

Od 20.12.1997 středisko Kryštof 7 LZS Plzeň provozuje LS Policie ČR. Na stanovišti Letecké záchranné služby v Praze je od 1. ledna 1998 zaveden nepřetržitý pohotovostní provoz. Tomuto 24 hodinovému nasazení předcházelo v roce 1997 zkušební období, ve kterém se na tento provoz připravovali jak pracovníci Územního střediska záchranné služby v Praze, tak i pracovníci LS Policie ČR. Noční provoz je zajišťován pro celé území České republiky, i když je převážně využíván pro transport pacientů na území Čech.

K 1. prosinci 1998 se přesunula 3.vrtulníková letka od 6. zDL ze Kbel zpátky do Líní. Zde vznikl VÚ 6309 letka letecké pátrací a záchranné služby s vrtulníky W-3A.

4. ledna 1999: Ministerstvo zdravotnictví se bude snažit o vypovězení smluv s nestátními provozovateli LZS (Helicopter, Alfa - Helicopter a Delta System-Air) a o převod středisek LZS pod armádu. Vyjádření ministerstva zdravotnictví.

 Zahájen noční provoz (sekundární lety) LZS v Olomouci.   

Od roku 1999 je pravidelně pořádán na letišti v Hradci Králové Air Ambulance Show- veletrh integrovaného záchranného systému a  prezentace záchranářské techniky.

Pro provoz LZS platí od 1. 8. 1999 nový provozní předpis Obchodní letecká přeprava-vrtulníky JAR OPS 3.

Třístranné mezinárodní cvičení Letecké záchranné a pátrací služby (SAR) Triosa 99 proběhlo od 13. do 17. září 1999 na území Česka, Polska a Německa. Cílem cvičení bylo procvičit součinnost jednotlivých národních záchranných koordinačních středisek (RCC) Leteckých pátracích a záchranných služeb a zároveň prakticky prověřit schopnost osádek hotovostních záchranných týmů uskutečnit ostré zásahy v neznámém terénu a to v podmínkách nadnárodní spolupráce.

Velmi důležitým počinem v historii české LZS bezesporu bylo založení Asociace nestátních provozovatelů vrtulníků letecké záchranné služby (HEMS Helicopter Emergency Medical Service),které zahájilo činnost v listopadu 2000 a kde se spojila DSA a ALFA – HELICOPTER v boji o nestátní poskytovatele LZS. HEMS rovněž každoročně pořádá akci s názvem Pomozme si pomáhat. Akce je zaměřena na představení základních technik při poskytování první pomoci a komunikaci s dispečinkem studentům středních škol.

Na Ministerstvu zdravotnictví se tvořila zadávací dokumentace pro výběrové řízení na leteckého provozovatele stanovišť letecké záchranné služby v rámci meziresortní komise. 

K problematice plnění úkolů vyplývajících pro Ministerstvo vnitra z usnesení vlády č.672/1999 k "Organizačnímu a materiálnímu zabezpečení leteckých činností v Integrovaném záchranném systému" se konstatovalo, že ani pro rok 2001 nebyly v rozpočtu Ministerstva vnitra prostředky umožňující zahájit realizaci výše uvedeného usnesení vlády. Další postup realizace projektu je reálný až v dalším rozpočtovém období, tedy v roce 2002. Tímto se projekt dostal prakticky již do tříletého skluzu.

Koncem roku se uskutečnila jednání příslušných náměstků ministrů v této věci a opakovaně zahájila činnost meziresortní odborná skupina na zpracování nového harmonogramu realizace projektu zabezpečení leteckých činností v Integrovaném záchranném systému. Dodávky prvních nových vrtulníků pro Ministerstvo vnitra a jejich uvedeni do provozu je reálné až v roce 2004. V nadcházejícím období dojde k postupnému zřizování letecké základny Ministerstva vnitra v Brně, kde bude zajištěn obdobně jako na hlavní základně v Praze plný 24 hodinový pohotovostní provoz. Od roku 2005 je při této základně předpokládáno zajištění i provozu nového vrtulníku Ministerstva vnitra na stanovišti Letecké záchranné služby v Brně.

3. listopadu 2000 byl otevřen nový heliport LZS v Hradci Králové za 32 200 000 Kč.

V únoru 2001 začala břeclavská nemocnice využívat nové přistávací plochy pro vrtulníky, jejíž stavba začala v říjnu a stála téměř čtyři miliony korun.

V prosinci 2001 Ministerstvo zdravotnictví prodloužilo smlouvy s nestátními provozovateli LZS. Noční provoz v Olomouci byl ale zrušen. Ministerstvo zdravotnictví prodloužilo v lednu smlouvy s nestátními provozovateli LZS ohledně nočního provozu.

Přílet nového Bellu 427 do Olomouce 26. června 2002.

Povodně v srpnu 2002

8. srpna 2002 v ranních hodinách vyslala LS Policie na výzvu generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR vrtulník k monitorování či evakuaci osob při první vlně povodní v jižních Čechách. Od počátku povodní byly v plné pohotovosti přímo na pražské základně Letecké služby též skupiny leteckých záchranářů Hasičského záchranného sboru pro jednotlivé vrtulníky.

K plnému nasazení veškeré provozuschopné techniky LS Policie pak došlo při druhé vlně povodní od pondělí 12. srpna. Průběžně bylo v denních i nočních hodinách koordinováno nasazení všech vrtulníků v závislosti na pohybu povodňové vlny.

Z důvodu zhoršující se situace na tocích v jižních a západních Čechách v pondělí 12. srpna se do akce zapojují též vrtulníky Mi-17 a Mi-24 z přerovského letiště. Z letiště Praha-Kbely do jižních Čech odlétají kbelské vrtulníky Mi-17 a W-3A Sokol.  Pět vrtulníků české armády se tak od rána 12. srpna podílelo na evakuaci lidí z povodní postižených oblastí jižních Čech.

Ze zátopových oblastí na jihu ČR Letka letecké pátrací a záchranné služby z Líně evakuovala 63 osob v ohrožení života, přičemž v 17 případech se jednalo o záchrannou operaci v noci.

Od rána 15. srpna byly záchranné vrtulníky posíleny o dvě přerovské Mi-24.

Od 8. do 29. srpna 2002 provedly policejní vrtulníky v souvislosti s povodněmi celkem 444 letů s úhrnným náletem 179:42 letových hodin. Z nepřístupných míst evakuovaly vrtulníky pomocí palubních jeřábů celkem 102 bezprostředně ohrožené osoby, 8 osob bylo evakuováno v nočních hodinách

Vojenské vrtulníky přepravily do bezpečí z oblastí, které byly nejvíce ohroženy povodněmi, celkem 1618 lidí. Armádní letci rovněž pomáhali při monitorování povodňové situace a přepravě materiálu. Při 835 letech strávily vrtulníky ve vzduchu celkem 423 letových hodin. Do protipovodňových operací armáda nasadila 20 vrtulníků typu Mi-17, W-3A Sokol a Mi-24. Vrtulníky přepravily 40 tun materiálu, například elektrické centrály a nejnutnější humanitární pomoc. Monitorovacích letů se zúčastnilo 425 lidí.

Členové předsednictva Svazu letců rozhodli hned začátkem září vyznamenat celé osádky, které se nejvíce zasloužily, medailemi Svazu letců ČR Za zásluhy. Jsou to osádky vedené pplk. Ing. Karlem Kouřilem (33. zVrL), mjr. Ing. Zdeňkem Zicháčkem (6. zDL) a osádky pplk. Ing. Jiřího Jogla a pplk. Ing. Pavla Špilky (z LtLSPZ).

Vláda učinila další krok směřující k nákupu osmi vrtulníků pro integrovaný záchranný systém za předpokládanou cenu zhruba jedné miliardy korun. Ve středu 2.10.2002 schválila komisi, jež bude posuzovat nabídky firem, které se budou o dodání vrtulníků ucházet ve veřejné obchodní soutěži. Vrtulníky v odhadované ceně do 150 miliónů za jeden by měly sloužit převážně policii a hasičům. Nakupovat se budou v průběhu sedmi let. "Jde o dotvoření integrovaného záchranného systému v letecké oblasti," řekl ČTK ředitel policejní letecké služby Vladimír Panenka.

Ve čtvrtek 16. ledna představila společnost Delta System-Air na letišti v Hradci Králové nový přírůstek svého letadlového parku, vrtulník Eurocopter EC 135T1 (CDS) s českým registrem OK - DSA. Dvoumotorový vrtulník již nyní vyhovuje podmínkám provozu vrtulníků určených pro úkoly Letecké záchranné služby, které v ČR vstoupí v platnost k 1. lednu 2005. Stroj je od 3. února zařazen do pravidelné služby u územního střediska LZS Ostrava. Kabina v záchranné a zdravotní verzi pojme 1-2 piloty, lékaře, záchranáře a ležícího pacienta.

Záchranáři před koncem roku 2003 obdrželi první nový vrtulník podle harmonogramu nákupu celkem osmi lehkých vrtulníků, které mají být zakoupeny postupně do roku 2008. Jedná se o typ Eurocopter EC 135. Vybrán byl již dodavatel, jehož jméno nechce ministr vnitra Stanislav Gross zatím z obchodních důvodů zveřejnit (2. polovina roku 2003). "Do roku 2008 by díky novým strojům měla být splněna maximální lhůta zásahu 30 minut od oznámení nehody, čímž bychom se srovnali se zeměmi EU," řekl ČTK Petr Vorlíček z ministerstva vnitra. Dnes (2003) podle něj například musí do Českých Budějovic letět vrtulník z Prahy a cesta mu trvá 45 minut. Během několika let by však měli hasiči a policie v každém regionu disponovat pohotovostním vrtulníkem lehké kategorie, stejně jako je tomu u letecké záchranné služby. Policejní vrtulníky se podílejí na provozu letecké záchranné služby, využívají se pro transplantační program a pro přepravu pacientů ze zahraničí. Plní záchranné a přepravní úkoly při velkých požárech, záplavách a jiných katastrofách. Potřeba lehkých vrtulníků se řeší od roku 1995. Připraveným projektem se několikrát zabývala Bezpečnostní rada státu i vláda. Dříve vyhlášené výběrové řízení na osm vrtulníků ale ministr vnitra v roce 1999 kvůli nedostatku peněz zrušil. Obrázek 2.1. ukazuje situaci LZS v ČR ke konci roku 1999.

V porovnání se státy EU je situace značně rozdílná. V Evropě je obvykle LZS poskytována soukromými provozovateli vrtulníků. V Rakousku OAMTC převzal 7 středisek od ministerstva vnitra a jedno od armády a stal se provozovatelem celostátní sítě LZS. V Německu postupně klesá počet středisek provozovaných vrtulníky armády a ministerstva vnitra (Katastrophenschutz) v prospěch ADAC-Luftrettung a Deutsche Rettungsflugwacht. Pokud porovnáme rozlohu území, která je kryta jedním střediskem LZS, potom zjistíme, že v Rakousku je to cca 5990 km² ,  v Německu 6611,5 km², ve Švýcarsku 3176 km², na Slovensku 8141 km² a konečně v Česku 7886,6 km². Ve všech výše zmíněných státech (s vyjímkou Česka a Slovenska) a navíc například také Anglie je pomoc postiženému poskytnuta do 15 minut od žádosti o pomoc. Slova pana Petra Vorlíčka, že s maximální 30-ti minutovou lhůtou zásahu se vyrovnáme zemím EU lze tedy brát se značnou rezervou. Stále ještě budeme o 100% pomalejší, než například rakouští záchranáři. Do roku 2008 je však daleko a mnohé se může změnit. Důkazem je vývoj legislativy, týkající se LZS.

V roce 1999 Vláda České Republiky svým usnesením č.672 + P ze dne 28. června souhlasila s organizačním a materiálním zabezpečením leteckých činností v Integrovaném záchranném systému a jeho etapovou realizací podle zásad a harmonogramu uvedených v příloze tohoto usnesení a schvaluje zřízení sítě leteckých středisek Integrovaného záchranného systému zabezpečovaných státním leteckým provozovatelem, postupný nákup vrtulníkové techniky a postupné doplnění systemizovaných pracovních míst rezortu Ministerstva vnitra. Zároveň ukládá:

 1. ministru zdravotnictví
a) zajišťovat provoz letecké záchranné služby podle zásad a harmonogramu uvedených v bodě I tohoto usnesení,
b) prověřit stav dosavadního smluvního zabezpečení provozu letecké záchranné služby s cílem dosáhnout finančních úspor,
2. ministrům vnitra a obrany zabezpečit letecké činnosti policejními a vojenskými letadly ve prospěch složek Integrovaného záchranného systému podle zásad a harmonogramu uvedených v bodě I tohoto usnesení,
3. ministru vnitra realizovat doplnění parku vrtulníků Ministerstva vnitra a leteckého personálu podle zásad a harmonogramu uvedených v bodě I tohoto usnesení,
4. ministru financí zabezpečovat v jednotlivých letech převedení prostředků státního rozpočtu do rozpočtových kapitol jednotlivých ministerstev v souladu se zásadou č. 9 přílohy tohoto usnesení,
5. ministru průmyslu a obchodu zabezpečit v souladu s usnesením vlády ze 17. června 1998 č. 421, o postupu při realizaci kompenzujících transakcí (offsetových programů), projednání offsetových programů a uplatnění offsetových závazků v kupních smlouvách na dodávky podle bodu III/3 tohoto usnesení.

Je vhodné přiblížit alespoň některé z výše zmiňovaných zásad.

Podle zásady č.2 poskytuje LZS především Ministerstvo vnitra (MV)a ve vymezeném rozsahu také Ministerstvo obrany (MO). Pouze pokud jejich síly a prostředky nedostačují, má být najat soukromý poskytovatel.

Důležitá je zásada č.3, podle které se budou i státní letadla řídit civilními pravidly a předpisy, tedy i předpisem JAR OPS 3. Tento předpis mimo jiné požaduje, aby byly stroje používané pro LZS certifikované v kategorii A a schopné provozu v 1. výkonové třídě, provozovatel byl držitelem AOC a piloti měli potřebný nálet hodin. Armádní Sokoly nejsou však v kategorii A certifikovány a ani jedna ze státních organizací není držitelem AOC.

Podle čtvrté zásady Ministerstvo vnitra zajišťuje stálou 24 hodinovou pohotovost pro celé území ČR ze základen v Praze a Brně.

Harmonogram byl vypracován na sedm let dopředu, tedy do roku 2006. V roce 2006 mělo být dosaženo stavu, kdy MV bude zabezpečovat provoz vrtulníků ze základen v Praze, Hradci Králové, Brně, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a Ostravě, zatímco MO mělo zabezpečovat poskytování LZS ze základny v Plzni a pro spádová území Integrovaného záchranného systému (IZS) v Jihlavě a Olomouci. Ministerstvo Zdravotnictví potom mělo zabezpečovat smluvně se soukromými provozovateli LZS v Liberci, vyhodnotit situaci a navrhnout postup do dalších let.

Brzy však bylo jasné, že v rozpočtu MV nebude možné nalézt dostatečné finanční prostředky pro nákup potřebného množství vrtulníkové techniky v daném časovém horizontu.

Již 10. srpna 2001 bylo vydáno usnesení Vlády České Vlády č. 1029+2P k současnému stavu plnění úkolů z usnesení vlády z 28. června 1999 č. 672, k organizačnímu a materiálnímu zajištění leteckých činností v Integrovaném záchranném systému, které mění usnesení č. 672.

V usnesení vláda bere na vědomí stav rozvoje leteckých činností v IZS a vydává nový harmonogram. Podle tohoto harmonogramu, vypracovaného opět na sedm let dopředu, tedy do roku 2008 by měl probíhat rozvoj leteckých činností v IZS takto:

Ministerstvo vnitra by mělo držet 24 hodinovou pohotovost v Praze, Hradci Králové a podle svých možností zahájit provoz činností vrtulníku Bell 412 z Brna od roku 2001. Dále zajistí z rozpočtu na rok 2003 finanční prostředky na nákup nového lehkého vrtulníku 1. výkonové třídy pro své potřeby s přihlédnutím k plnění úkolů v IZS. Dále zahájí práce na vyhlášení veřejné zakázky a následně vybere vhodné vrtulníky (celkem 8) pro MV a LZS, které budou dodány postupně v letech 2003-2008 a pro něž zajistí finanční prostředky z rozpočtu dle harmonogramu. Od roku 2004 bude držet trvalou pohotovost vrtulníku pro potřeby policie a IZS na stanovišti v Brně a zavede do provozu druhý vrtulník lehké kategorie v Hradci Králové.

Ministerstvo obrany bude zabezpečovat nepřetržitý provoz LZS v Plzni.

Ministerstvo zdravotnictví obchodní smlouvou se soukromými provozovateli bude zajišťovat provoz ze základen  LZS v Brně, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Ostravě, Jihlavě, Olomouci a Liberci. Zároveň má MZ vyhlásit zadání veřejné zakázky na provoz vrtulníkové techniky na stanovišti LZS v Brně s omezením na dobu od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2003 bez modernizace vrtulníku a na stanovištích LZS v Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Ostravě, Jihlavě, Olomouci a Liberci od 1. 1. 2002. Dále až do roku 2008 bude zabezpečovat obchodní smlouvou financování LZS v Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Ostravě, Jihlavě, Olomouci a Liberci. Navíc v roce 2004 bude stejným způsobem zajištěna činnost LZS v Brně.

Armáda ČR tedy provozuje dnes LZS na středisku Plzeň-Líně. Policie provozuje LZS na střediscích Praha a Hradec Králové. Ostatní stanoviště jsou obsluhována společnostmi DSA a ALFA – HELICOPTER. 

Rozmístění středisek LZS v ČR

Podívejme se nyní na historii základen LZS po 1.1.1993.

KRYŠTOF 1 – Praha

Do 1. srpna 1993 byl zkušebně provozován vrtulník PZL Kania v rámci LZS.

Od 10. srpna slouží první vrtulník Bell 412HP.

Od 29.6.1994 do 29.7.1994 byl zkušebně používán vrtulník BK 117C-1, D – HIMV zapůjčený z Německa na střediscích Praha, Plzeň – Líně a Hradec Králové.

Roku 1997 probíhá krátce zkušební noční provoz.

Od 1. ledna 1998 je zaveden noční provoz trvale.

KRYŠTOF 4 – Brno

K 1. lednu 1993 přebírá společnost ALFA – HELICOPTER s.r.o. provoz na středisku v Brně Černovicích od Slov-airu.

Od 21. března 1996 je používán stroj Bell 206LT-dvoumotorová verze Bell 206, odpovídající požadavkům předpisu JAR OPS 3.

V létě roku 1996 se po tři měsíce létalo i v noci. Nízké využití a vysoké náklady na další kompletní posádku byly důvody pro zrušení nočního provozu.

Ke dni 28. prosince 2003 přebírá LZS v Brně společnost DSA a.s. a nasazuje vrtulník AS 355 F2, OK - AIA, zpočátku s vypůjčenou posádkou.

Od 1.1.2005 stanici přebrala LS PČR. Stanice jí byla přidělena, aniž by bylo vypsáno jakékoliv výběrové řízení na provozování vrtulníku pro potřeby LZS na stanici v Brně. Stát tak opět jednou udělal ze svých občanů hlupáky.

KRYŠTOF 5 – Ostrava

K 1. lednu 1993 přebírá středisko Ostrava společnost DSA s.r.o. (nyní již a.s.) a nasazuje stroj AS 355F-2.

16. května 1998 praskla stroji AS 355F-2, OK – AIB spojka motoru a při nouzovém přistání se stroj převrátil.

16. ledna 2003 byl představen stroj EC 135T1, který od 3. února slouží na stanovišti v Ostravě. Stroj AS 355F-2 je dále využíván jako záložní.

Od poloviny ledna 2005 (14.1.2005) je nasazen zbrusu nový stroj EC 135 T2 (CPDS), OK - DSD.

KRYŠTOF 6 – Hradec Králové

3. listopadu 2000 byl otevřen nový heliport u Fakultní nemocnice za 32 200 000 Kč. LS PČR zde provozuje primárně vrtulník EC 135 T2.

KRYŠTOF 7 – Plzeň

Od roku 1994 jsou stroje ze základny v Líních začleněny do mezinárodní pátrací a záchranné služby jako jediné v republice. Stroje Mi-2 dostaly nátěr červenou barvou.

Na konci roku 1994 se 11.vrlp přestěhoval do Přerova. V Plzni zůstalo středisko letecké požární a záchranné služby. Líňská LZS byla rozdělena na dvě samostatné jednotky-Letecké středisko záchranné služby (piloti, mechanici a stroje) a Středisko LZS(lékaři, sestry).

K 17. dubnu 1997 bylo středisko LZS v Plzni – Líních převzato soukromým provozovatelem, který používal stroj Bell 222UT, D – HTEN pronajatý formou mokrého leasingu (Wet Lease).

8. května 1997 byl stroj D – HTEN nahrazen strojem s registrem D – HCAN stejného typu, který byl později nahrazen strojem Mi-2 s registrem OK – MIP.

20.července 1997 byl stroj Mi-2 nahrazen Mi-8, OK – XYB.

Na podzim se stanice přesunuje z Líní do Kotěrova a Mi-2, OK – MIP se vrací do služby.

Pro přetrvávající potíže a nejasnosti kolem dřívějšího neprůhledného výběrového řízení přebírá od 20. prosince provoz KRYŠTOFa 7 LS Policie ČR.

1. května 1998 se vrací KRYŠTOF 7 armádě. U VLZS léta vrtulník W3A Sokol.

1. prosince 1998 se vrací 3.vrl. do Líní a je přejmenována na Letku letecké pátrací a záchranné služby VÚ 6309. Tři stroje W-3A byly opatřeny červenými kříži v bílém kruhu.

Od 1.1.2003 je letka přejmenována na Letku letecké pátrací a záchranné služby a leteckých zdravotnických odsunů MEDEVAC.

Ve středu 8. ledna byly na pomoc neopatrných bruslařům, pod nimiž se na přehradě Litice probořil led, poslány dva vrtulníky W-3A Sokol. Oba stroje vzlétly z plzeňského letiště ve 14.35 s lékařem a záchranáři na palubě. První patřící Letecké záchranné službě (LZS) a druhý ze stavu Letecké pátrací a záchranné služby (SAR) Vzdušných sil AČR. Po příletu na místo byla z vody vyproštěna dvojice silně podchlazených bruslařů. Těm byla na palubách vrtulníků poskytnuta první pomoc a byli přepraveni do Fakultní nemocnice v Plzni. Šest členů vojenské letecké záchranné služby z Plzně-Líní za tento zásah vyznamenal v polovině května 2003 velitel vzdušných sil Jan Vachek. Pět mužů a jedna žena převzali čestný odznak Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého, za výtečné plnění služebních povinností.

KRYŠTOF 9 – Olomouc

Roku 1994 byla stanice přesunuta na Tabulový vrch.

10.3.1995 pilot Remenec se strojem Bell 206L-3 tvrdě přistál v oranici poblíž Rataje u Olomouce po nechtěném vypnutí motoru při nácviku autorotace.

V roce 1996 přichází na stanici nový Bell 206LT.

V létě 1999 byl zahájen noční provoz zatím pouze pro sekundární (ambulantní lety). Provoz byl zrušen v roce 2001 po prodloužení smluv Ministerstvem zdravotnictví.

3. května 2001 došlo k nehodě stroje Bell 206LT, OK – YIR ve Valašském Meziříčí.

26. června 2002 přibyl nový vrtulník Bell 427 (od srpna OK – EMI) a byl okamžitě nasazen pro ambulantní let.

KRYŠTOF 12 – Jihlava

K 1. lednu 1993 stanici přebírá společnost ALFA – HELICOPTER a nasazuje v roce 1994 místo starého Mi-2 stroje Bell 206L-3, L-4.

29. října 2003 byl vrtulník Bell 206L-4 nahrazen strojem Bell 427.

KRYŠTOF 13 – České Budějovice-Hosín

Firma HELICOPTER s.r.o. převzala středisko k 1. lednu 1995 po armádě, která po dohodě ještě pár dní provozovala. Následně bylo středisko přesunuto na letiště Hosín.

2. ledna 1995 přiletěl Mi-2, OM – OIU od ATE. Později přibyly ještě 3 stroje Mi-2 z Ukrajiny a jeden Mi-2 z Polska.

Od června 1995 byl provozován stroj PZL Kania a od zimy další stroj téhož typu

S koncem roku 2003 firma HELICOPTER s.r.o. ukončila činnost a předala k 1. lednu 2004 stanici společnosti ALFA – HELICOPTER s.r.o. se strojem Bell 206LT4, OK - ZIU. Ten byl později nahrazen Bellem 427.

KRYŠTOF 15 – Ústí nad Labem

DSA s.r.o. převzala stanoviště po společnosti Bel-AIR k 1. lednu 1993. Provozovala stroj Mi-2, který byl později nahrazen strojem AS 355F-2.

5. září 1999 vrtulníku AS 355F-2, OK – AIA vysadil při vzletu motor a stroj nouzově přistál na hřišti u Mostu z výšky 30m.

V červnu 2003 byl na stanovišti nasazen vrtulník AS 355N, OK – DSN. V polovině ledna 2005 bylo "eNko" nahrazeno strojem EC 135 T2

 , OK - DSB.

KRYŠTOF 17 – Havlíčkův Brod

Od 2. do 4. týdne roku 1993 bylo středisko mimo provoz.

Nedořešená legislativa propojující funkci LZS, její pravomoci a možnosti ve vztahu k civilnímu sektoru dovedla činnost vojenské LZS v průběhu roku 1993 do situace, která málem kulminovala jejím zrušením. Na přelomu roku 1993-94 dochází k zásadní změně v pojetí a filozofii LZS. Armádní záchranka má zabezpečovat cvičení vojsk, v mírovém životě by pak měla plnit i funkci humanitární.

Středisko zaniklo v prosinci 1994 v souvislosti se zrušením 51. vrp.

KRYŠTOF 18 – Liberec

DSA a.s. přebírá stanoviště od Bel-AIR s.r.o. k 1. lednu 1993.

Do služby nasazuje stroje AS 355F-2, které nahradily staré Mi-2.

11. září 1996 stroj AS 355F-2, OK – WIQ ve Dvoře Králové havaroval při vzletu z výšky asi 1,5m pro náhlé prudké vibrace a klopení.

1.        září 2002 stroj AS 355F-2, OK – BIC nemohl vzlétnout pro poruchu motoru z místa zásahu.

V lednu 2005 byl nasazen vrtulník EC 135 T2, OK - DSC.

Současnou situace LZS na území ČR znázorňuje obrázek [1]:

Od roku 1987 urazila doposud LZS dlouhou cestu, během níž docházelo ku změnám nejen v kvalitě poskytovaných služeb, nýbrž i ke změnám politickým, legislativním a předpisovým. Největšími změnami jsou bezesporu rozdělení ČSFR, změny ve způsobu financování a vstup ČR do JAA.

Po rozpadu společné republiky došlo ke změnám některých provozovatelů LZS, roku 1989 byl pozměněn způsob financování služeb poskytovaných provozovateli LZS a roku 2001 se stala ČR členským státem JAA a tím se zavázala postupovat v otázkách civilního letectví podle předpisů JAR, jejichž dodržování je v členských státech kontrolováno. Na rozdíl od předpisů ICAO (annex 1 – 18 ), jejichž národní ekvivalenty L1 – L18 měly spíše povahu doporučení, jsou předpisy JAR implementovány přímo do zákona. Ačkoliv se Česko stalo členem JAA až roku 2001, byl předpis JAR OPS 3 přijat a uveden v platnost již 1.8.1999 jakožto výlučný předpis pro obchodní leteckou přepravu vrtulníky. ČR tak byla sedmým státem, který předpis přijal. Standardizační  návštěva byla plánována na leden 2004 a již byla inspektory JAA provedena. Přechodné období, kdy mohly být pro LZS provozovány i stroje nesplňující požadavky JAR OPS 3, skončilo s koncem roku 2004.

Před přijetím předpisu JAR OPS 3 se LZS řídila především podle předpisů L2 Pravidla létání, L6/III Provoz letadel část III-vrtulníky, L17 Ochrana proti nezákonným činům v letectví a eventuelně i L12 Letecká služba pátrání a záchrany-SAR[2]. Od 1.7.1998 platí také JAR-145 Approved Maintenance Organisations a od 1.7.2001 navíc i předpis JAR FCL 2 Flight Crew Licensing (Helicopter) Amendment 1. ČR se přijetím těchto předpisů stává platným členem JAA.

Po rozdělení Československa na dva samostatné celky, zůstaly na Slovensku jakožto provozovatelé vrtulníků pro potřeby LZS pouze firmy ATE a Bel-AIR, který se roku 1996 rozpadnul a vznikly tak společnosti Renair a Flight Service s.r.o.. V letech 1997 – 1999 se do systému LZS zapojila i společnost Záchranný systém Slovakia, která provozovala vrtulník pro středisko v Banskej Bystrici a uskutečňovala ambulantní lety letounem L-410. V říjnu 1999 provoz v Banskej Bystrici přebírá firma Flight Service s.r.o.. Díky dlouhodobé platební neschopnosti tamní nemocnice byla donucena provoz přerušit. Proto je od 15. srpna 2000 vrtulník na tomto středisku provozován společností ATE. Společnost ATE je v současnosti největším provozovatelem vrtulníků pro LZS na Slovensku. Od roku 1991, kdy zahájila svou činnost, přebrala postupně 4 střediska LZS a na některých z nich se stala i poskytovatelem zdravotnické péče. Byla to střediska Poprad (1991), Košice (1992), Banská Bystrica, Bratislava (obě 1997). V současnost vykonává ATE leteckou záchrannou i zdravotnickou péči formou nestátního soukromého zdravotnického zařízení na základě povolení Ministerstva zdravotnictví SR. Společnost postupně modernizovala svůj vrtulníkový park. Roku 2003 byla započata nová vlna modernizace, když bylo přijato strategické rozhodnutí o nákupu vrtulníků Agusta A 109K2.

Středisko Žilina je obsluhováno vrtulníkem Mi-2 společnosti Regional Heli Service.

Došlo rovněž k několika změnám ve způsobu financování LZS. Zatímco v letech 1987 a 1988 bylo finanční krytí zabezpečováno z fondu zábran České a Slovenské státní pojišťovny, od roku 1989 až do roku 1992 je LZS financována federálním ministerstvem zdravotnictví, později, v letech 1993 a 1994 samozřejmě již ministerstvem zdravotnictví SR. Od roku 1995 doposavad je činnost LZS financována přímo zdravotními pojišťovnami v plném rozsahu. Přechodem na financování LZS pojišťovnami se však dosti zkomplikovala procedura schvalování letů, což s sebou nese jako následek výrazný pokles letů a letových hodin v rámci LZS. I v případě, že je let schválen, k platbě za přepravu a péči pojištěného  dochází s několikaměsíčním zpožděním. Společnost ATE navíc nabízí i možnost stát se dárcem LZS. Dárce dostane členskou kartu a podobně jak tomu je ve Švýcarsku (viz. dále), jsou držiteli této karty poskytovány výhody. Bezplatný zásah vrtulníku, pokud pojišťovna nutnost zásahu neuznala, transport leteckou ambulanci a podobně.

V důsledku zavádění nových typů vrtulníků stoupali provozní náklady a po rozdělení ČSFR dochází k útlumu LZS na Slovensku. Avšak i navzdory složité ekonomické situaci a finančním problémům je na Slovensku v provozu pět středisek LZS.

Rozmístění středisek LZS na Slovensku (viz obr. 2.4. v příloze)

KRIŠTOF 2 – Banská Bystrica

V současnosti je provozováno jako nestátní zdravotnické zařízení firmou Air Transport Europe. K dispozici je vrtulník PZL Kania a jako záložní sloužil typ Mi-2. Dne 16.1.2004 vrtulník Mi-2 při přistávání při primárním zásahu v prostoru lyžařského střediska Donovaly zachytil vyrovnávacím rotorem o terén a vrtulník se převrátil na pravý bok. Lehce zraněn byl záchranář. Pilot a lékař, ani osoby na zemi zraněni nebyli.  V průběhu roku 2004 bude na záchranné lety z Banskej Bystrice nasazen vrtulník Agusta A 109K2.

Základna střediska je u nemocnice na západním okraji města. Středisko zabezpečuje povodí řeky Hron, oblasti Veľkej Fatry, Nízkých Tater a jižní část Gemeru.

Po nasazení stroje A 109K2 se základna LZS přestěhovala na letiště Sliač, protože FN v Banskej Bystrici nebyla ochotna se dohodnout na stavbě hangáru.

KRIŠTOF 3 – Poprad

V současnosti je středisko provozováno jako nestátní zdravotnické zařízení firmou Air Transport Europe a k dispozici je vrtulník Agusta A 109K2 (od června 2003, předtím byl používán AS 355N  Ecureuil II, tento byl odprodán do Polska). Základna střediska se nachází na letišti Poprad - Tatry, které je situováno 2 km západně od města Poprad a 7 km od popradské nemocnice. Tímto střediskem je zabezpečovaná oblast Vysokých Tater, Západních Tater, východní část Nízkých Tater a Slovenský Ráj.

KRIŠTOF 8 – Košice

Svoji činnost zahájilo středisko 1. srpna 1990. Je provozováno v rámci Záchranné služby Košice, která působí jako samostatný právní subjekt (spolu s ZS Bratislava jediné dvě státní pozemní záchranné služby, které nejsou součástí nemocnice). Základna je u fakultní nemocnice s poliklinikou, která je situována v centru města. V pohotovosti je vrtulník Agusta A 109K2 (od srpna 2003), jehož provozovatelem je společnost Air Transport Europe a zabezpečuje oblast východoslovenského kraje.  

KRIŠTOF 11 – Bratislava

Středisko LZS Bratislava je v současnosti provozováno jako nestátní zdravotnické zařízení firmou Air Transport Europe (od srpna 2001). K dispozici je vrtulník Mi-2 se základnou na letišti M. R. Štefánika, na jaře 2004 byl do služby nasazen vrtulník Agusta A 109K2. Středisko LZS Bratislava zabezpečuje oblast okolí Bratislavy, Záhoria a západoslovenské nížiny. Před srpnem 2001 byly vrtulníky Krištof 11 provozovány Slov-airem (Mi-2), Bel-AIRem (Bell 206 Long Ranger) a Air Transport Europe (Mi-2).

KRIŠTOF 14 – Žilina

Středisko LZS Žilina je v provozu od 1. července 1991 a je provozováno v rámci záchranné služby Nemocnice s poliklinikou  Žilina. V pohotovosti je vrtulník

Mi-2, společnosti Regional Heli Service s.r.o. Žilina byl nahrazen vrtulníkem provozovaným ATE. Základna střediska se nachází u nemocnice ve východní části města. Toto středisko zabezpečuje oblasti povodí řek Váh, Orava, Kysuca a Turiec s připojeným horstvem Malé Fatry, Strážovských vrchů a Oravské Magury.

V současnosti (září 2005) je stanice mimo provoz a probíhá výběrové řízení na provozovatele na této stanici.

KRIŠTOF 10 – Nové Zámky

Provoz ve středisku začal 15.10.1990 a  byl a zabezpečován Slov-airem, později Bel-AIRem, vrtulníky Mi-2 a Bell 206LR. Na jaře roku 1995 bylo středisko v Nových Zámkoch v rámci úsporných opatření zrušeno. Ani snahy Záchranného systému Slovakia-Air o obnovu provozu v roce 1998 nebyli úspěšné.

KRIŠTOF 16 – Trenčín

Provoz na středisku byl zabezpečován Slov-airem, později Bel-AIRem, vrtulníky    Mi-2. Na jaře roku 1995 bylo středisko v Trenčíně v rámci úsporných opatření zrušeno.

Situace po rozpadu společného státu byla na Slovensku podobná jako v ČR. Došlo k některým změnám provozovatelů, změnám ve financování LZS i zrušení některých stanovišť. LZS je nyní na Slovensku financována zdravotními pojišťovnami. I když není SR dosud plným členem JAA (2004) a není tedy povinna dodržovat JAR OPS 3, v rámci snahy o získání členství v JAA zavádí, mimo jiné, JAR OPS 3 ve znění Amendment 2. Přechodné období končí rovněž s koncem roku 2004. Od roku 2005 je SR platným plným členem JAA.